Katharina Wagnerová inscenuje v Bayreuthu Mistry pěvce norimberské

Berlínský list Die Welt uvádí, že zřídkakdy bývá k vidění tak důsledná, a zároveň tak paradoxně nedůsledná inscenace Mistrů pěvců. Taková - citujeme - "která nyní zcela přesně trefila podstatu Wagnerova kusu, jenž je komedií o německé sebezahleděnosti, o maloměšťáctví a zároveň o touze po světovosti. Suverénně pojatá scéna Tilo Steffense" - pokračuje Die Welt - "je mnohoznačná a proměnlivá. Učedníci a učednice v šedivých ornátech připomínají fugury z Harryho Pottera, Eva a Magdalena v podobě rusovlasých dvojčat dětinsky obletují rytíře Stolzinga. Hans Sachs je nekonformní typ, bosý a kouří cigarety. První jednání nepostrádá vtip, inteligenci a preciznost. Ve druhém aktu si však režisérka už nejspíš nevěděla příliš rady." - píše německý list. A recenzent je rozladěn scénou, v níž se Eva přivine k Hansi Sachsovi, který poté jakoby ejakuluje z láhve šampaňského. Za nevkusný označil kritik i obdobný výstup ve třetím jednání - tentokrát se však zátka z láhve neuvolní, což má nejspíš symbolizovat Sachsovu impotenci. "Vypadá takto moderní umění?" - zeptal se s pochybami deník Die Welt a podotkl, že není vždy jasné, co režisérka ve svém pojetí Mistrů pěvců vlastně hodlá kritizovat. List Frankfurter Rundschau upozorňuje, že režijní pojetí Kathariny Wagnerové se odlišuje od práce jejího otce Wolfganga Wagnera, a nejvíce se blíží inscenacím Christopha Schlingensiefa, který před třemi roky slavil v Bayreuthu úspěch uvedením Parsifala. "Wagnerová je vůbec první režisérskou osobností v historii, která dokázala naprosto otřást tradičním výkladem postavy Hanse Sachse. Její demontáž této figury, představující hrdinského lidového umělce, je velkým režisérským přínosem." - zdůrazňuje Frankfurter Rundschau.

Velmi kladně - a to i navzdory nesouhlasnému bučení části obecenstva po premiéře - hodnotí inscenaci francouzský deník Le Monde. Píše, že Katharina Wagnerová obrátila operu svého pradědečka vzhůru nohama. Citujeme: "Pokud jí šlo o přízeň diváků, jimž je sympatické režisérčino mládí a její moderní přístup, věc se dokonale podařila. Mistři pěvci, tito strážci tradiční kultury, se ve rvačce ve druhém jednání objeví na scéně nazí, a Wagnerová i na jiných místech skvěle předvedla celý svůj režisérský katalog: paruky, excentrické kostýmy, graffitti, hudební gagy i prvky berlínského kabaretu - to vše je prezentováno maximálně živým způsobem. Hans Sachs přichází na scénu jako bosý švec, který však později vymění svůj zevnějšek za jiné oblečení a obuje si boty, aby tak mohl co nejlépe ztělesnit nového dogmatika, obracejícího se k hlasu prostého lidu. Pedantský Beckmesser naopak odloží zastaralý oděv mistrů pěvců a oblékne sympatickou trojkombinaci: tričko, džíny a kecky."

Deník Le Monde informuje, že z hudebního hlediska bylo obecenstvo premiérou nadšeno a chválí pěvecký i herecký výkon Michaela Volleho v roli Beckmessera. Jisté výhrady má k představitelkám ženských postav. Skvěle naopak podle něho uspěli Arthur Korn v roli Pognera, Norbert Ernst jako Hans Sachs a zejména vynikající tenorista Klaus Floriana Vogt v úloze Waltera. Velmi šťastná byla volba dirigenta Sebastiana Weigleho, pod jehož vedením dokázal orchestr zejména při předehře ke druhému jednání vehnat obecenstvu slzy do očí." - napsal o bayreuthské premiéře inscenace Mistrů pěvců norimberských v režii Kathariny Wagnerové pařížský deník Le Monde.