Divadelní zpracování Fassbinderova filmu Manželství Marie Braunové (Die Welt)

"Když dění hry začne, je všechno vlastně už za námi. Fassbinderův příběh Manželství Marie Braunové nekončí jako ve filmu ani mohutnou explozí, ani euforickými výkřiky po vítězství německého fotbalového týmu na mistrovství světa v roce 1954. Marie Braunová v podání herečky Brigitte Hobmeierové zapaluje oheň, který pomalu a tiše vyžírá černou díru do jejích šatů i těla - a mezitím se rozhlasový komentátor posluchačům omlouvá za svůj krátký výbuch extáze po skončení fotbalového finále. Přecházíme umravněni k dalšímu programu" - píše list Die Welt -, "a mýtus založení Spolkové republiky je rozehrán. Marii Braunovou a s ní celou generaci emancipovaných žen ale mužští vítězové sprovodí ze světa."

"Režisér Thomas Ostermeier nemohl své úsilí o postižení patriarchálních mocenských vztahů vyjádřit jasněji. Že prostřednictvím ženských hrdinek rád odhaluje zejména to, jak fádní jsou sliby o rovnoprávnosti pohlaví, ukázal už dostatečně v inscenacích Ibsenovy Nory a Hedy Gablerové v divadle Schaubühne v Berlíně." - uvádí Die Welt. V souvislosti s činoherním zpracováním Fassbinderova nejúspěšnějšího a nejznámějšího filmového příběhu Manželství Marie Braunové německý deník dodává: "Namísto velkého filmu tu Ostermeier ukazuje malé obrazy. Kus začíná přehlídkou diapozitivů v interiéru z 50. let. K tomu se usmívají blonďaté, copaté členky Svazu německých dívek. Zničení na začátku, a poté jásající lidové masy na konci hry, v níž je herečka Brigitte Hobmeierová jedinou ženou, která na sebe smí strhnout moc a rozdělit ostatním úlohy. S nezměrnou radostí následují tuto výzvu čtyři mužstí představitelé, kteří krouží kolem Marie Braunové coby postava matky, manžela, milence, přítelkyně, lékaře, číšníka, advokáta, novináře, obchodníka, soudce a notářky. Z křesel a stolků stavějí stále nové podoby poválečného Německa a dokonale tak převádějí Fassbinderův film do divadelní podoby."

"Ostermeierovo užití videoprojekcí" - čteme v listu Die Welt - "je ztělesněním falešných představ o tužbách a radosti z konzumu. Promítaný oheň na konci hry ovšem tyto představy pohltí i spolu s ideálem emancipované ženy. A přestože se myšlenkami prosycená inscenace vyhýbá jakémukoli provokování a narážkám na současnost, její černý otvor tu zeje až do dnešní doby." - napsal die Welt o hře Manželství Marie Braunové, kterou podle Fassbinderova stejnojmenného filmu nastudoval v mnichovských Kammerspiele režisér Thomas Ostermeier.