Genetická podstata kvetení rostlin
Rostliny přesně vědí, kdy mají kvést - poznají to podle různých podnětů z okolního prostředí, z nichž nejdůležitější je délka dne neboli "fotoperioda". Podle toho, jestli rostliny kvetou za dlouhého nebo krátkého dne, se dělí na dlouhodenní, krátkodenní a fotoperiodicky neutrální. Schopnost rostlin reagovat kvetením na určitou délku dne je podložena geneticky. Geny, které kvetení řídí, spolu navzájem interagují a vytvářejí tzv. regulační síť. Ta už je poměrně dobře prozkoumána u modelové pokusné rostliny zvané huseníček. K tomuto poznání ovšem vedla dlouhá cesta. To v rozhovoru s Janou Olivovou potvrdila RNDr. Helena Štorchováz Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde se vědci výzkumem genů důležitých pro kvetení také zabývají.
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.