6. 3.
Dobrá dramaturgie a herecký ansábl výrazných osobností zaručuje, že ani jediná inscenace Dejvického divadla nesklouzává do průměru. Tak začíná článek Saši Hrbotického v Hospodářských novinách, kde nám představuje novou hru Dejvického divadla, která se jmenuje Šťovík, pečené brambory. Odehrává se v šatně fotbalových rozhodčích, a to těsně před ligovým zápasem, v jeho průběhu a bezprostředně po skončení . Tři chlapi si v sevřeném prostoru řeší profesionální i soukromé problémy. Inscenace režisérky Lídy Engerové drží sevřený tvar komorního dramatu, postaveného na ostře pálených dialozích a v maximální míře vychází z přirozených komediálních dispozic herců Davida Novotného, Martina Myšičky a hostujícího Petra Lněničky.
Hospodářské noviny dále představují výstavu v Pražském domě fotografie s lapidárním názvem Šestka. Už její podtitul - Šest českých fotografických škol - prozradí, že jde o projekt poměrně rozsáhlý. Je koncipovaný jako etapová výstava, během které se veřejnosti postupně představují ateliéry a katedry šesti uměleckých škol, na kterých lze v České republice studovat takzvanou volnou fotografii jako samostatný obor.
Film Občan pes na loňském festivalu v Karlových Varech vzbudil nadšené reakce a vysloužil si pověst thajské Amélie z Montmartru. Vojtěch Rynda v Lidových novinách soudí, že spíš než dějem si jsou oba snímky blízké výraznou barevnou stylizací, rozpustilou poetikou a příjemně zasněným pocitem, který vyvolávají. Stydlín Pod, hrdina Občana psa, se co do činorodosti s hyperaktivní Amélií nemůže měřit. Přestože se odhodlá vyrazit z rodné vesnice za štěstím do metropole Bangkoku, je událostmi spíše vláčen, než aby je cíleně ovlivňoval.
Další popisovaná kulturní událost v Lidových novinách je hra Alexandra Stroganova Vertigo, kterou nastudoval divadelní spolek Kašpar v Divadle v Celetné. Osudový vztah ruského básníka Sergeje Jesenina a americké tanečnice Isadory Duncanové už byl mnohokrát zpracován. Současný ruský dramatik však nepřistupoval k tématu klasicky jako k příběhu o lásce a vášni, ale jeho Vertigo je podivnou féerií o ztrátě pevné půdy pod nohama, rozvrácených jistotách, závrati z revoluce a lásky. Stůl, židle a zrcadlo, zavěšené na lanech volně v prostoru jeviště Divadla v Celetné, mají pocit rozhoupaného, nestabilního světa ještě více zdůraznit. Celovečerní dokument Marcela, který po předpremiéře na současném festivalu Jeden svět vstupuje do kin, má reklamu předem zaručenou. Vychází totiž ze stejnojmenné epizody časosběrného cyklu Manželské etudy, která před rokem v televizním vysílání vzbudila největší ohlas. Hrdince pronásledované osudem, které na konci příběhu tragicky zahynula dcera, diváci psali, volali, posílali peníze. Logicky je tedy zajímá, jak to bylo dál. Mirka Spáčilová v Mladé frontě Dnes píše, že režisérka Helena Třeštíková původní příběh nezměnila a jen k němu přibyly natočené scény. Spíše než o dokument se nyní prý dá mluvit o reality show na pokračování, které dopsali diváci. Ale příliš si v něm nezahráli. Kromě obecných díků, které jim Marcela adresuje.
Mladá fronta Dnes přibližuje dnešní premiéru nového muzikálu Angelika v pražském divadle Brodway. Vedle výpravných kostýmů Romana Šolce si deník povídal i s představitelkou hlavní role Monikou Absolonovou.
Radmila Hrdinová se v Právu ohlíží za festivalem Ost-ra-var, který představil to, co se za rok urodilo na ostravských činoherních scénách.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.