Výstava Marca Chagalla ve Vídni (Der Standard)

"Už jsou tomu celé dva roky, co vídeňská galerie Albertina zahájila adventní období otevřením výstavy Marca Chagalla. Je tedy znovu načase si Chagalla připomenout. Umělec" - informuje Der Standard - "se narodil roku 1887 v židovském ghettu v běloruském městě Vitebsk, zemřel v roce 1985 ve francouzském Saint Paul de Vence. Jsou to data vymezující život, který se zapsal do dějin umění a navíc byl inspirací i pro vznik nedozírné říše obrázků na pohlednicích. Navíc může Chagall dodnes působit velice mírotvorně při diskusích o ´smyslu´ či ´nesmyslu´ předmětů označovaných za moderní umění. A jelikož jedno z tajemství tohoto míru spočívá v co největší účasti diskutujících, nelze se divit, že vídeňské Kunstforum očekává bohatou návštěvnost."

Rakouský list informuje, že více než stovka Chagallových obrazů byla do Vídně přivezena skutečně z různých konců světa. Na určitou dobu se s Chagallovými díly ze svého majetku, velmi zřídkakdy vystavovanými, rozloučily Treťjakovská galerie v Moskvě a Státní muzeum v Petrohradě. Na vídeňské výstavě se podílejí zápůjčkami i sbírka Guggenheim a Muzeum moderního umění v New Yorku, Národní muzeum moderního umění v Paříži a pařížské Centre Georges Pompidou.

"Bezpochyby se dá říct" - pokračuje deník Der Standard - "že Chagallova mistrovská díla z let 1908 až 1922 jsou reprezentativní pro celý umělcův odkaz. Obsahují totiž veškeré motivy, které jsou pro Chagalla typické: zelená kráva, kohout, houslista, hodiny symbolizující kyvadlo osudu. Rovněž struktura obrazů i pozoruhodné barvy dokládají, že všechna pozdější Chagallova díla je možné vlastně chápat jen jako variace na obrazy, které jsou teď k vidění ve Vídni. Najdeme zde opravdu vše, co je na Chagallovi magické, sledujeme vazby, jež umělec choval k tvůrcům plakátů z ruského venkova. Jsme svědky Chagallova vyznání lásky naivnímu malířství i jeho bezbřehé důvěry v umění fabulace. A v neposlední řadě pochopíme" - podotýká rakouský list - "proč muselo dojít i v soukromém životě k roztržce mezi Chagallem a Kazimirem Malevičem: Chagall odmítal vidět budoucnost v podobě černého čtverce, sentimentální pohled do minulosti mu byl mnohem bližší. Zlatým hřebem výstavy jsou plátna, jež umělec vytvořil roku 1920 jako nástěnnou dekoraci pro Židovské divadlo v Moskvě a která byla dosud považována za ztracená." - napsal v pozvánce na výstavu více než stovky obrazů Marca Chagalla, právě otevřené v síni Kunstforum ve Vídni, rakouský list Der Standard.