Deti Picasso: Motherland
V čele skupiny Deti Picasso je zpěvačka Gaya Arutyunyan, její bratr Karen je kytaristou a kapelníkem, a repertoár tvoří především písně v arménštině. Sestava vznikla v komunitě arménských přistěhovalců v Moskvě, později se Gaya se svým bratrem vystěhovali do Budapešti a část zbývající sestavy se usadila ve Švýcarsku.
Gaya mezitím založila s bratrem komorní, divadelně hudební skupinu Wattican Punk Ballet, s níž několikrát vystoupila u nás, ale loni se rozhodla obnovit plnou sestavu Deti Picasso. K uměleckému návratu jí motivovalo i stoleté výročí arménské gemocidy, tedy masového vyvražďování arménského obyvatelstva na území Turecka. Gaya Arutyunyan vysvětluje, že tyto tragické události postihly i rodiny jejích předků - a proto věnovala jejich památce album s názvem Motherland/ Vlast.
K nejvýznamnějším postavám arménské hudební historie patří Komitas, hudební sběratel, který byl podobně jako moravský folklorista František Sušil druhým povoláním kněz. Komitas vystudoval hudbu v Berlíně, vokální provedení arménských melodií se sborem, který vedl, tehdy dokonce okouzlilo francouzského skladatele Clauda Debussyho. Z Komitasova zpěvníku si vybrala pro své poslední album jednu ze skladeb i skupina Deti Picasso.
Vedle arménské hudby slyšíme ve dvou skladbách posledního alba skupiny Děti Picasso i inspirace z Maďarska a Balkánu. Jedna z nich se jmenuje Balkan Impressions - a stojí na jemné hře strunných nástrojů - což jsou především tambury, zvukem i způsobem hry připomínající mandolinu.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Sareri Hovin Mernem, Horovel, Balkan Impressions, Madárka Madárka.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Stíny minulosti a obraz současnosti. Skladba Haštala Hapky slaví mezinárodní úspěch
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
