Dětský malíček; hrůzy duše; zrnečko brnečko a Myšilofeles

Protagonistou je právník, který se specializuje na doložky ke smlouvám psané drobným písmem, které obvykle nikdo nečte, ale jež obsahují zásadní ustanovení. Na to všechno se hrdina ovšem teprve postupně rozpomíná, neboť na začátku příběhu se stane obětí vážné autonehody, která jej připraví o paměť. Během rekonvalescence začne pátrat po tom, kdo vlastně je a jaký vedl život. Navzdory utěšeným majetkovým poměrům záhy zjišťuje, že vlastně žije v područí bratra, který je šéfem rodinné firmy.

Robert Glancy, Smluvní podmínky (Host)Co se týče manželství, posléze se mu vybavují, jak říká, „všechny zlámané kosti a hnijící maso našeho vztahu s manželkou“. K dovršení všeho ještě doma ve skříni najde dětský malíček naložený v lihu. Rozuzlení příběhu se však nenese v duchu detektivním, nýbrž existenciálním s prvky duchaplné satiry. Vzpouru proti stávajícímu stavu začne hrdina totiž vtělovat do smluvních přípisů, aby dokázal, že „malým písmem mohou být napsány věci, které mají velký význam“. Knihu přeložila Martina Neradová.

Robert Glancy, Smluvní podmínky |foto: Nakladatelství Host

Robert Chambers, Král ve žlutém (Argo)Soubor mysteriózních povídek Američana Roberta Chamberse, svazek nazvaný Král ve žlutém, vyšel poprvé už v roce 1895, nedávno se zvedla nová vlna zájmu o toto dílo díky americkému televiznímu seriálu, vysílanému u nás pod názvem Temný případ. Ten se inspiroval motivy žlutého krále či děsivé říše Carcosy, jejichž mrazivá síla si ve schopnosti evokovat „hrůzy duše“ v ničem nezadá s klasiky žánru počínaje Poem či Lovecraftem. V překladu Petra Pálenského vydalo nakladatelství Argo.

Robert Chambers, Král ve žlutém |foto: Nakladatelství Argo

Jan Táborský, Jazykové jednohubky (Zoner Press)Jazykové jednohubky - tak zní název kolekce drobných lingvistických zamyšlení z pera Jana Táborského. Vycházeje z historické i aktuální podoby naší mateřštiny sleduje autor zvláště její kuriózní stránky. A tak se tu čtenář kupř. dozví, proč se desetikoruně říká pětka a pětikoruně búr, jak vzniklo spojení „být v čudu“, že za protektorátu bylo zakázáno slovo strojvůdce, jménem Kopřiva že se označovaly nemanželské děti počaté tak řečeno v kopřivách nebo že naši předci měli na 170 názvů pro slunéčko sedmitečné včetně takových poetismů jako alkalinka, poulinka, panenečka, zrnečko brnečko či pámbíčkova kravička. Kniha vyšla v produkci nakladatelství Zoner Press.

Jan Táborský, Jazykové jednohubky |foto: Zoner Press

T. S. Eliot, Praktická příručka o kočkách (Albatros)Jazyková hra stojí v základu i posledního titulu. Svědčí o tom už jména protagonistů, viz Ramtamtágr, Mangodžery, Rumpelíza, Myšilofeles či Meky Míca. Najdete je v Praktické příručce o kočkách, básnickém souboru, jehož překvapivým stvořitelem je anglický bard amerického původu Thomas Stearns Eliot. Toto úsměvné příležitostné dílko se vymyká z celku autorova filozoficky náročného díla básnického a esejistického, nicméně jeho oblibu dokládá i fakt, že inspirovalo světoznámý muzikál Cats. V překladu Jiřího Joska knihu vydal Albatros.