Estrella Morente: Autorretrato
Letošní ročník festivalu Struny podzimu se vyznačoval nejen kvalitní a stylově rozmanitou hudbou, která uspokojila i ty nejnáročnější posluchače, ale také krásnými zpěvačkami.
První z nich je portugalská královna fado Mariza, která 6. října koncertem ve Státní opeře festival otvírala a druhou je úchvatná španělská zpěvačka Estrella Morente, která vystoupí 9. listopadu ve Stavovském divadle a Struny podzimu uzavře.
Estrella Morente pochází z andaluské Granady. Je dcerou slavného cantaora/zpěváka Enriquea Morenteho, velkého flamencového inovátora. Její matka byla flamencová tanečnice Aurora Carbonell a dědeček Montoyita flamencovým kytaristou. Není divu, že toto zázemí Estrellu umělecky ovlivnilo a formovalo. Poprvé veřejně vystoupila v 7 letech po boku legendárního kytaristy Sabikase.
První sólové album Calle del Aire uvedla v jednadvaceti letech. Producentem jejího druhého alba Mi Cante y Un Poema/Mé písně a básně byl její otec Enrique Morente a písní A Pastora, kterou na albu zpívala, okouzlila Petera Gabriela a ten CD vydal na svém labelu Real World a celosvětově proslavil. Dnes má Estrella na svém kontě 4 alba.
To poslední se jmenuje Autorretrato/Autoportrét a spolupracovala na něm s věhlasnými umělci napříč styly a žánry: Michaelem Nymanem, Pacem de Luciu, Tomatitem, Patem Methenym, Alainem Perezem, Antoniem, Josemiem a Juanem Carmonou.
Několik písní z tohoto alba zazní i v dnešní Mozaice, například: Tangos Toreros, Cuba-Cai, Bulería del Amado.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.