Ljom: Seterkauk
Pětičlenná skupina Ljom věnovala své první album žánru zvanému kauk - tedy halekačkám z norských hor. Jejich ukázku můžete slyšet v dnešní Mozaice.
Hudební tradice bývají těsně propojeny s přírodou, způsobem života a taktéž s krajinou. Příkladem jsou halekačky - původně výkřiky žen pasoucích dobytek na svazích horských údolí. Jedná se o žánr, rozšířený nejen ve střední Evropě, ale třeba i v Norsku, kde se mu říká "kauk".
Říká se, že pasačky tímto halekáním nejen dirigují své stádo, ale také vysílají signály sousedním farmám, jestli je vše v pořádku, eventuálně sousedy varují, že je přijdou navštívit.
Žánru kauk věnovala své první album pětičlenná skupina Ljom: v sestavě má klávesy, klarinet, kytaru a norské halekačky tu tedy jsou zakomponovány do instrumentální podoby. Hudebníci vysvětlují, že letní pastva krav v horách měla velmi praktické důvody: louky v okolí farmy totiž v létě sloužily výhradně ke sklizni sena, aby měl dobytek dostatek zásob na zimu.
Více informací o albu najdete na webu: http://www.ljom.net/#!kauk/ch8j.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Bennykauken, Lellikauken, Langkaukshallingen, Inga og Litj-Ingrid.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.