Gottland ve filmové podobě; Dvořákova Praha hudební; Za zamčenými dveřmi, biografie George Harrisona

V článku se také dočteme, že autor předlohy byl nejprve snímkem zaskočen, ale nakonec tvůrcům vzkázal, že „to v něm funguje postupně jako šumivá tableta“. Podle Peňáse zacházejí režiséři s předlohou volně, někdy i svévolně. „Film směřuje jinými směry než kniha, jakoby hledá, někdy spíše zmateně, vlastní téma a výpověď. Někdy to dělá originálněji, jindy méně.“ V kulturní rubrice Lidových novin doplňuje kritik svůj článek podrobnějším přiblížením knihy Gottland - nejúspěšnější polské knihy vydané v českém jazyce po roce 1989.

Recenzi filmu Gottland přinášejí také Hospodářské noviny. Alena Prokopová představuje neobvyklý způsob distribuce snímku, který se nejprve promítá v kolejišti bývalého nákladového nádraží v Praze na Žižkově, v regionech pak bude uveden především v prostorách zaniklých kin. Recenzentka jednotlivě popisuje každou z pěti povídek, ze kterých je film Gottland složen. A uzavírá: „Filmový Gottland není naštěstí tak obratný, vtipný a hezký jako literární předloha. Nedrží sice pohromadě, ale ... vyjadřuje sympaticky jasný postoj svých tvůrců. Minulost není žádnou matkou moudrosti, ale učebnicí, kterou je třeba ... neustále znovu zkoumat a spojovat se současnou realitou.“

Dalším tématem Hospodářských novin je letošní připravovaný ročník festivalu Dvořákova Praha. V září vstoupí do svého sedmého ročníku a ředitel Marek Vrabec například uvedl, že letos bude festival poprvé vypadat podle jeho představ.

V Lidových novinách upozorňuje Lukáš Machalický na výstavu probíhající v petrohradské Ermitáži. Hostí tam v pořadí desátou Manifestu, evropské bienále současného umění založené v roce 1994.

V Mladé frontě Dnes hodnotí Václav Hnátek životopisnou knihu nazvanou Za zamčenými dveřmi. Jde o biografii George Harrisona a jejím autorem je britský novinář Graem Thomson. Životopis líčí slavného kytaristu jako člověka, který příliš mladý získal příliš mnoho. A podle kritika se skvěle čte, což vyjadřuje také závěrečné devadesátiprocentní hodnocení.

Kulturní stránka Práva otiskuje recenzi pražské výstavy Elektrifikace vesmíru. Autor vystavených děl, herec Josef Hlinomaz, byl podle Jana Šídy malířem na plný úvazek. „Obrazy vypadají sice na první pohled až infantilně jednoduše, ale při bližším zkoumání odhalíme výtvarnou řemeslnou dokonalost i rafinovanou tematickou koncepci,“ píše kritik a udílí 80%.