Edice XIN představuje současnou čínskou literaturu bez ideologického zatížení

Jedny z prvních čínských modernistů zaujal především žánr povídky, tvrdí to překladatelka Zuzana Li: „Inspirovali se výrazně nejen japonskou literaturou, ale hlavně překlady. Evropská nebo americká literatura se do Číny dostávala přes japonštinu. Vliv evropské moderní povídky na současnou čínskou tvorbu je značný. I proto kompletní seznam toho, co je klasické čínské a evropské, neexistuje. Vlivy bychom mohli vystopovat v obou zdrojích.“

Nepřekládáme ideologické pamflety

„Není to nic, co by čínský spisovatel napsal, aby potěšil tvůrce revoluce,“ představuje edici XIN překladatelka Zuzana Li, podle níž panuje představa, že moderní čínská literatura pochází ze země, kde vládne komunistická strana, kde je diktatura, a tudíž nelze očekávat žádné literární skvosty. Naopak se v médiích pozornost obrací ke spisovatelům, kteří emigrovali a tvoří ve svobodném světě tzv. „krásná“ díla.

Důležitá je zvídavost

Podle Denise Molčanova, který se na edici XIN také podílí, je moderní mainstreamový pohled na moderní čínskou literaturu zkreslený: „Až se konečně i v našich médiích začne informovat o Číně v celé komplexnosti, lidem spadnou klapky v očích, alespoň tomu věřím. Začnou se ptát, co se tam děje a jak o tom píšou čínští autoři.“ Že je současná čínská literatura velice pestrá, podle něj potvrzuje i to málo, co u nás vyšlo: „Ať už z pohledu stylu, způsobu vyprávění, experimentů s textem. Čínský svět se otevírá bez přípravy, bez předžvýkávání a je na čtenáři, aby překonal fázi nedůvěry a všeználkovství.“