Nekonečná zábava na frankfurtské výstavě

Výstava – a hlavně její název – je inspirována známým románem Davida Fostera Wallace – Nekonečná zábava. Wallacova kniha, která vyšla již v roce 1996, je v podstatě vizí dnešní společnosti, které jde hlavně o zábavu, ale na odiv staví především svou výkonnost. Intenci je ukázat, k čemu vede neustálé zvyšování, zrychlování, zlepšování a překonávání sama sebe. U mnohých k otáčení okolo vlastní osy, vyčerpání, burn outu a různým druhům závislosti – na drogách, na přístrojích, ale převážně patologické závislosti na vlastním já. Umělci, jejichž práce jsou zde vystaveny, si kladou otázky k tomuto tématu a pohrávají si se situacemi, které by mohly nastat.

19 umělců z celého světa, mezi nimi Maurizio Cattelan, Peter Coffin, Judith Hopf, Andrea Fraser, Claire Fontaine, Alicja Kwade, Ryan Trecartin a Daniel Richte zde prezentují svá pojetí nekonečné zábavy. Ve formě instalací, obrazů, plastik a videí.

Před budovou Schirnu jsou jako příslib zábavy poházeny obrovské polštáře, na kterých poskakují většinou děti. Umělecká ztvárnění tématu uvnitř výstavní haly jsou různorodá. Velkoformátové oleje Daniela Richtera zobrazují společnost drogově závislých a dealerů ve frankfurtském parku v zářivých a jásavých barvách. V sousední místnosti běží na dvou obrazovkách stejný kreslený film – kraťoučký úryvek v nekonečné smyčce: jakýsi člověk jde podél plotu s klackem v ruce a za chůze s ním přejíždí přes jednotlivé tyčky. Dětská zábava – nekonečná.

Video prázdných titulků

Procházím výstavou a klopýtám přes závěje tenisových míčků – některé z nich jsou rozříznuté a šklebí se z nich na nás různé předměty denní potřeby, např. pasta na zuby, nabíječka na mobilní telefon a podobně – instalace Claire Fontaine.

Za nejzdařilejší umělecké pojetí tématu Nekonečná zábava považuji video Untitled Credit Roll, konceptuální umělkyně Ceal Floyer, narozené v Pákistánu a žijící v Berlíně. Trvá to nějakou dobu, než bílé symetrické vodorovné čáry na černém pozadí identifikuji jako zabílené titulky na konci filmu. V určité frekvenci se opakují a vyjadřují tak nejlépe – alespoň pro mne – do nekonečna se opakující a beznadějný koloběh, jehož obsah vlastně nikdo pořádně nezná, i když ho spoluvytváří.

Unendlicher Spaß. Infinite Jest. Schirn Kunsthalle Frankfurt. Výstava potrvá do 7. září 2014