Dirigenta Gergijeva pronásledují protesty kvůli jeho postojům ke Krymu; dirigent Libor Pešek oslaví osmdesátku; proč se Češi bojí Strausse?
Hospodářské noviny informují, že do Prahy míří dirigent Valerij Gergijev. Na své druhé straně deník dodává, že je to nejvýraznější propagátor ruské kultury a muž, který podpořil Vladimira Putina při anexi Krymu i při zavedení zákona proti propagaci homosexuality.
Protesty před loňským koncertem v New Yorku a dubnovým vystoupením v Londýně dirigent ustál. Teď se mu situace podle Hospodářských novin vymyká z rukou. Například finská sopranistka Karita Mattilová s ním před měsícem odmítla vystoupit v Carnegie Hall kvůli jeho postoji ke Krymu. A před třemi týdny musel Gergijev napsat otevřený dopis občanům Mnichova poté, co protestovali proti jeho nástupu do čela Mnichovské filharmonie v příštím roce. Gergijev má tak plný diář, že takřka nestráví dvě noci na jednom místě. Do Prahy dorazí v pátek ráno, absolvuje rychlou zkoušku s Českou filharmonií a večer v Rudolfinu ho čeká koncert z děl Čajkovského, Musorgského a Rachmaninova. V sobotu odpoledne pak odlétá do Itálie. Jak list konstatuje, všude jsou mu ale v patách protestující.
Už brzy oslaví své 80. narozeniny dirigent Libor Pešek, připomíná Mladá fronta Dnes. Legenda mezi českými dirigenty bude dnes večer v Obecním domě řídit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a převezme od primátora čestné občanství města Prahy. A jaký byl v mládí Pešek dirigent? „Pedantický. Když náhodou zaslechnu své tehdejší nahrávky, tak jsou přesné jako hodinky, ale chybí jim muzikalita, kterou bych si dnes představoval,“ odpověděl Mladé frontě Dnes Libor Pešek.
Proč se Češi bojí Strausse? ptají se Lidové noviny. Skladatel se narodil přesně před 150 lety a zatímco ve světě si ho připomínají více než stovkou inscenací, u nás zůstává „mužem ve stínu“ a k naší vlastní škodě.
„Impulz straussovského výročí z našich deseti operních souborů využilo jen jediné – pražské Národní divadlo. Příští sezonu ve Státní opeře zahájí Salome. Aspoň tak, i když za situace kdy z patnácti Straussových oper u nás za celé poválečné sedmdesátiletí zaznělo pouze šest, to není titul nijak dramaturgicky nápaditý,“ dodává redaktorka Helena Havlíková.
Nedávná výstava Europa Jagellonica vyvolala v Německu zájem o pozdní gotiku a renesanci na území Polska, Česka, Slovenska a Maďarska. Jak informuje Právo, jedno německé nakladatelství teď vydává první lexikon o umělcích jagellonské doby. Z českého umění se v šestisetstránkové knize prezentují třeba Zvíkovský mistr, Matyáš Rejsek nebo Václav z Olomouce.
Hned dva deníky hodnotí film Grace, kněžna monacká. A recenze příliš příznivé nejsou.
Hospodářské noviny zvolily titulek Holčičí omalovánky. Redaktorka Darina Křivánková si myslí, že tak sladkobolný film si Grace Kellyová nezasloužila.
Mladá fronta Dnes článek nadepsala: Grace, nudná cudná Angelika. Nicole Kidmanová coby monacká kněžna se vznosně nosí a Tim Roth v roli jejího muže sladce vzteká, ale hrají prý v učesané telenovele. „Ale naši filmaři alespoň najdou v ulepené Grace užitečné varování, jak se to dělat nemá; pro případ, že by sáhli po jiném, tuzemském osudu herečky proměněné v první dámu,“ uzavírá Mirka Spáčilová, která snímku dala 40 procent.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.