Telurie o Evropě rozbité; novinka Radůzy; film inspirovaný Janem Saudkem
Vladimir Sorokin ve svém posledním románu Telurie představuje neobvyklou vizi politického uspořádání světa. Evropu rozbitou „vahhábitsko-tálibánským kladivem“, Rusko rozpadlé na malá knížectví a samozvané republiky.
Tak to píše ve svém článku v Hospodářských novinách Radka Rubilina. Sorokin nepíše fantasy ani science fiction, jedná se o předního postmodernistu. V novém románu sestupuje zase o schod níž do temnějšího a násilnějšího světa blízké budoucnosti.
Autor v této knize zrušil hlavního hrdinu i děj, nahrazuje je padesáti výpověďmi o stavu světa kdesi daleko ve dvacátém prvním nebo druhém století. V hlavní roli se ocitá jazyk, styl a forma. V každé z promluv lze najít specifický literární styl, výroky známých spisovatelů, výkřiky postav děl světové literatury. Čtenář je právem ztracen ve výpovědích i lingvistických vodopádech, tak jako může být zmaten informacemi o dění na Ukrajině. Základní otázkou Sorokinovy Telurie tak může být „Kde je možné najít svědectví o naší době?“
Ivan Hartman se v Hospodářských novinách věnuje nejnovějšímu albu Radůzy nazvanému Gaia. Projevuje se na něm zpěvaččina duchovní proměna. Což nese příklon k nadčasovým hodnotám, které však zjednodušeny do textů písní mohou působit jako reklamní slogany na absolutno, pokud se z nich vytrácí intimita pravého básnictví. Podle kritika ještě nikdy Radůza nestála tak blízko hranici kýče. Na desce Gaia ji ale nepřekročila.
David Drábek se vrátil po třech letech ke své úspěšné hře Jedlíci čokolády. Pod názvem Velká mořská víla napsal pokračování bizarních osudů tří sester, inscenaci ve své režii uvedl v královéhradeckém Klicperově divadle. Hodnocení napsal pro Lidové noviny Michal Zahálka. Režisérovi se povedla nebývale soustředěná, sevřená inscenace, která dovedně míchá humor s tragikou a díky závěrečné porci naděje působí jako „čistírna duší“.
Kulturní rubrika Lidových novin nabízí také rozhovor s malířem, hudebníkem a prozaikem Zbyňkem Benýškem. Jeho výstavu olejomaleb připravila Knihovna Václava Havla v rámci cyklu Exily vnitřní a vnější.
Mirka Spáčilová v Mladé frontě Dnes píše o chystaném filmu Fotograf, který je inspirován osudy Jana Saudka. Představí se v něm Karel Roden, Marie Málková, Václav Neužil nebo Jenovéfa Boková. Premiéra se předběžně plánuje na leden příštího roku.
A Honza Vedral pro Mladou frontu Dnes připravil hodnocení nové desky americké zpěvačky Mariah Carey, zasloužila si 75%.
Právo přináší rozhovor s kytaristou a zpěvákem Michalem Pelantem, který vydal nedávno sólový debut Na hraně. Mluví například i o tom, kdo by měl zpívat jeho písničky a jestli on sám má ambici být sólovým zpěvákem.
Nejposlouchanější
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.