Antické kořeny současné filozofie a vědy
Dnešní evropské vědění má své kořeny až v antice – a úsilí zachovat povědomí o těchto souvislostech přineslo významnou cenu mladému českému filozofovi Vojtěchovi Hladkému.
Jeden z velkých představitelů antiky, slavný řečník Marcus Tullius Cicero prohlásil: „Dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.“ Přesto si, zdá se, dnes trochu zapomínáme, že právě v období antiky vznikly ve starověké řecké a římské společnosti kulturní hodnoty, které se staly základem evropské vzdělanosti – a to i té dnešní.
O to, aby se toto období a jeho dědictví nevytrácely z naší paměti, usiluje filozof Vojtěch Hladký z katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Uvědomujeme si, že vlastně i moderní věda má mnoho svých kořenů ve starém Řecku? Jedna z otázek, které Jana Olivová položila Vojtěchu Hladkému.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Tiziano Scarpa: Stabat Mater. O andělských tónech zpoza mříží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
