Objev historického mezičlánku mezi létavým a nelétavým hmyzem
Jeden český vědec spolu se dvěma německými kolegy prokázali prostřednictvím zkameněliny, že se křídla současného hmyzu vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.
Dlouhá léta klidně odpočívala v muzeu v Berouně, aby nakonec po letech vydala své historické tajemství a pomohla poznat jednu ze záhad evoluce: jak se hmyz naučil létat. Řeč je o zkamenělině objevené v 80. letech minulého století v lomu Na Štilci u Tlustice. Vědci ji původně považovali za obrovskou vodní larvu jepice.
Později se k ní však vrátil česko-německý tým a došel k překvapivému závěru, že dotyčný hmyz žil před zhruba 300 miliony let ve skutečnosti na souši a tvořil důležitý mezičlánek ve vývoji hmyzích křídel. Jejich práce ukazuje, že se křídla známá u současného hmyzu skutečně vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.
Jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje doktor Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, zaujal je už dříve publikovaný popis zkameněliny a fakt, že byla různými autory postupně řazena do různých skupin hmyzu.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.