Vystoupení Rolanda Villazóna a Magdaleny Kožené; Proč se Milan Kundera vyhýbá českému prostředí?

Mexický tenorista Rolando Villazón je podle Havlíkové rozený showman. "Vypadalo to, že musí příliš krotit svoji přirozenou živost a komediálnost, než se prozpíval k erupci dramatičtějších částí, v nichž přesvědčoval o své řekněme robustnější interpretaci Mozarta," píše Havlíková.

Zato Magdalena Kožená nezakládá své umění na vnějškovém efektu, ale na hluboce vyjádřeném obsahu. V Rudolfinu mezzosopranistka vystoupila s díly italských skladatelů přelomu 16. a 17. století. Vrcholem prý byl dramatický Monteverdiho madrigál Souboj Tangréda a Clorindy.

Lidové noviny věnují jednu stránku Milanu Kunderovi. Včera se spisovatel dožil 85 let. V rozhovoru vysvětluje šéfredaktor brněnského literárního časopisu Host Miroslav Balaštík, proč se Kundera tak vyhýbá českému prostředí. Právě v časopise v průběhu minulých let vyšlo dvanáct Kunderových esejů a spisovatel s redakcí spolupracuje.

Důvodem, proč některé jeho knihy nevyšly česky, je podle Balaštíka komplikovaný vztah Kundery k nám, přesněji nás k němu. "Když se podíváte na to, jakým způsobem byli tady Kundera a jeho díla reflektováni, je to téměř diagnóza frustrace," říká šéfredaktor.

Brněnská divadla uvedla dvě inscenační jistoty. Jak píše Jana Soukupová v Mladé frontě Dnes, nenadchnou ani neurazí. Zato studenti herectví ukousli v dramatu Krvavá svatba příliš velký krajíc.

65 procent získala hra Bůh masakru. Kritička si všímá křečovitosti a dramatickému přehrávání herců, ale text je tak vtipný, že jim to divák odpustí.

Inscenace Sliby, chyby také dostala 65 procent. Od úplné červené knihovny hru zachraňuje svižně a vtipně napsaný scénář.

Drama Krvavá svatba si vysloužilo 40 procent. "Se studenty herectví na JAMU režisér Juraj Augustin stvořil inscenaci, jejíž poeticky vášnivé poselství bohužel nedorazilo od herců k divákům," tvrdí redaktorka.

V opavském Domě umění pokračuje retrospektivní výstava fotografií Vladimíra Birguse. Právo dodává, že na expozici v květnu naváže další v Muzeu umění v Olomouci a vyjde také obsáhlý katalog. Deník se Vladimíra Birguse zeptal, jak důležitá je technická úprava fotografií.

"Já třeba své snímky skoro neupravuji. Počítač používám ke skenování a retušování, maximálně mírně posunu tonalitu. Všechno na mých fotografiích je realita," odpovídá fotograf na otázku Práva.

Hospodářské noviny konstatují, že velké galerie začínají konečně objevovat Jiřího Kovandu. List připomíná, že český konceptualista se proslavil dříve ve Francii než v České republice. Od roku 2006 ale vystavuje stejně často v Paříži jako v Praze.

Od včerejška je k vidění v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy výstava Jiří Kovanda proti zbytku světa. Do české metropole se dostala až po 8 letech od své premiéry.

"Přehlídka má na první pohled jen dvě roviny: teprve dnes doceněné autorovy umělecké začátky a současnost. Kovanda však nejnovějšími instalacemi odkazuje na svá dřívější díla, a výstava tak do jisté míry funguje rovněž jako retrospektiva," dodává Helena Kardová z Hospodářských novin.