Jeptišky připravily on-line výstavu polského malíře z Osvětimi
Zcela unikátní a monumentální dílo Mariana Kołodzieje, které čítá přes 200 rozsáhlých maleb, je nyní možné vidět, aniž by bylo nutné cestovat do Polska. Františkánské centrum sv. Maxmiliána svou stálou expozici zveřejnilo na internetu. Podrobnosti zaznamenala Dagmar Langová.
Virtuální prohlídku obrazů, které Marian Kołodziej kreslil celkem šestnáct let, zveřejnily polské řádové sestry na serveru wystawa.powiat.oswiecim.pl. A to hned ve čtyřech jazycích. Polštině, angličtině, němčině a italštině. Expozice je nasnímána tak dobře, že návštěvník internetových stránek má díky panoramatickým snímkům dojem, jako by se po prostorách centra sv. Maxmiliána procházel. A to i za situace, kdy sedí doma u svého počítače. Co ale počítač a internet ještě nedokáže, je přenesení celkové atmosféry z výstavních prostor. „Naším cílem bylo především přilákat lidi, aby expozici navštívili osobně,“ řekl listu Gazeta Wyborcza františkánský otec Piotr Cuber.
Sám Marian Kołodziej o svém díle tvrdil, že to není umění, ale slova uzavřená v kresbě. „Je to dopis starého člověka sobě samému o 55 let dříve,“ říkal. Tento významný divadelní i filmový scénograf své dílo vytvořil takřka na sklonku svého života. V 90. letech minulého století ho postihla vážná mozková příhoda. A v tu chvíli si uvědomil, že by měl podat svědectví o tom, co prožil za druhé světové války. Celá desetiletí o své zkušenosti z Osvětimi mlčel. Gestapo ho zatklo při jeho útěku do Francie v roce 1940 a on dokázal v Osvětimi a dalších koncentračních táborech přežít celých pět let.
Kreslení mu naordinovali
Nebýt vážných zdravotních problémů Mariana Kołodzieje možná by monumentální dílo nikdy nevzniklo. Byli to právě lékaři, kteří mu doporučili rehabilitovat právě kreslením. Dílo Mariana Kołodzieje se tak začalo rodit až poté, co oslavil sedmdesáté narozeniny. Poprvé ho mohla veřejnost spatřit v roce 2003, tedy necelých šest let před tím než jeho tvůrce zemřel. Dosud Kołodziejovův Labyrint vzpomínek poblíž Osvětimi shlédlo na 50 tisíc lidí. V obrazech je nejen zaznamenána strašlivá životní zkušenost, která se skládá z útržkovitých vzpomínek. Ale je v nich také hrdinství polského františkána Maksymiliana Kolbego, který se obětoval za svého spoluvězně. Dílo Mariana Kołodzieje je ovšem tak ohromující, že jen s jeho virtuální prohlídkou se málokdo spokojí.
Obrazy jsou vystaveny v podzemí františkánského kostela v Harmężach.
Nejposlouchanější
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Čtyři příběhy z cyklu Tajemno v dílech německých autorů 19. století
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy