Renomovanou cenu Lipského knižního veletrhu získal naprosto překvapený Saša Stanišič

36letý Saša Stanišič žije dvacet let v Německu. Jeho rodiče sem emigrovali v roce 1992 z válečné Bosny. Už na gymnaziu v Heidelberku se projevil jeho talent k psaní. Stanišič pokračoval ve studiu na heidelberské univerzitě, během studia zveřejnil první povídky a eseje, jeho bakalářská práce získala univerzitní cenu.

V roce 2006 vyšel jeho první velmi slibný román Jak voják opravuje gramofon (Wie der Soldat das Grammofon repariert), semiautobiografický příběh o válce a následném odchodu do Německa, viděný očima dítěte.

Tento román je jakousi první nespoutanou erupcí Stanišičova literárního talentu, místy pro čtenáře těžko stravitelného. Důvodem je nezvyklý, neplynulý rytmus vyprávění. Stanišičův debut měl v Německu velký ohlas a umístil se dokonce na shortlistu Německé knižní ceny.

Pro román Před slavností potřeboval Saša Stanišič osm let

Už po napsání prvního románu měl Stanišič látku pro druhý zhruba v hlavě: viděl malou vesnici, slyšel zvon jejího kostela, znal její obyvatele a takřka i jejich příběhy.

Chtěl ovšem děj zasadit do Německa a musel nejprve konkrétní vesnici najít. A proto potřeboval tolik času na přípravu, především pro rešerše v archívech a kronikách. Nakonec našel Fürstenfelde, vesničku v Uckermarku s pár stovkami obyvatel a dvěma jezery. Název trochu pozměnil, ale v románu popisované místo je jasně obrazem jedné brandeburské obce.

Výtečný vesnický román, prosáklý dávnou i nedávnou minulostí

Příběh vypráví o dnu a noci, o té poslední noci léta 2009. O noci před Annenskou slavností, která se ve vesnici neslaví na svatou Annu, ale až 21. září a nikdo neví proč. Jedna maturantka jde naposled běhat, za dva dny jede studovat do města. Někdo se vloupal do národopisného muzea, jeden bývalý důstojník bývalé armády NDR chce spáchat sebevraždu a místní, téměř devadesátiletá malířka chce konečně namalovat noční pohled na vesnici.

Pouhé nastínění několika příběhů z mnoha. To vše a mnoho dalšího s četnými exkurzy do historie, opředené mýty, je obsahem románu. Vypravěčem je vesnice a tak autor zvolil formu v první osobě plurálu. Výsledkem je výtečný vesnický román, prosáklý dávnou i nedávnou minulostí, s často vtipnými, suše ironickými dialogy.

Autor- laureát byl nehraně velmi překvapen. Tipoval knihu Katji Petrovské, Snad Esther (Vielleicht Esther). „Četl jsem ji a je grandiózní,“ byla jedna z jeho prvních vět po udělení ceny.

Saša Stanišič: Vor dem Fest. Luchterhand Literaturverlag, Mnichov 2014. 317 stran.