Odešla vzdorující a jedinečná Věra Chytilová; dokument o výtvarníkovi Zdeňku Rykrovi; v Praze opět vystoupí Rolanado Villazón
Hlavní událostí domácích deníků je úmrtí režisérky Věry Chytilové. Její fotografie otiskují na svých prvních stranách všechny deníky.
Mladá fronta Dnes článek nadepsala Legenda, která si nebrala servítky a Lidové noviny Byla vzdorující a jedinečná. Celá kulturní strana Práva a Hospodářských novin patří Věře Chytilové.
Petr Fischer z Hospodářských novin si myslí, že by novinový nekrolog měl být střízlivý a věcný, vyvarovat se patetických citů, slz a přepjaté emocionality. Po profesionalitě se žádá odstup a rozvaha.
"Ale kdo by chtěl, kdo dokáže být profesionálem ve chvíli, kdy musí napsat – "Zemřela Věra Chytilová…," tvrdí redaktor.
Jak dodává, na filmy Věry Chytilové se nedá nikdy dívat jen očima, protože často překotné a neurotické obrazy lije na diváka tak intenzivně, že do něho vtékají všemi póry. A málokdy se o nějakém snímku dá říct, že se topíte v obrazech. Vždy se to dá říct podle Fischera o filmech Panelstory, Kalamita nebo Dědictví.
Byla to bytost bez kapky sobectví, dočtete se v Právu názor umělecké poradkyně karlovarského filmového festivalu Evy Zaoralové. Chytilová podle ní žila pro svou rodinu a pro svou práci a moc ji mrzelo, že nemohla natočit svůj film o Boženě Němcové.
"Byla unikátní, svérázný a neopakovatelný člověk a umělkyně, jakých se rodí všude na světě jako šafránu. Zůstaly tady její filmy, na ty se všichni budeme moci dívat dál. Ale jako člověk mi bude strašně chybět," píše Eva Zaoralová.
Odvážný cíl si dala dokumentaristka Andrea Culková. Jak píší Lidové noviny, chce do obecného povědomí navrátit výtvarníka Zdeňka Rykra. I když jeho díla vystavuje Národní galerie, moc toho o jeho pestré a rozsáhlé tvorbě nevíme. Většinou ani to, že je autorem obalu známé čokoládové tyčinky.
Dokument Culková hodlá pojmout jako detektivku. Rykrovo tělo se našlo v lednu 1940 na kolejích pod Barrandovem a hodlá se dopátrat příčiny jeho smrti. A co dokumentaristku zaujalo na výtvarníkovi jako první?
"Jeho měňavkovitost. Ta schopnost absolutní proměny a jeho odvaha v každý okamžik zahodit to, kam se dostal a kde dosáhl nějakého úspěchu. Mohl zůstat úspěšným kubistou, který velmi dobře prodával. Ale pro něj bylo důležitější neustálé ověřování hranic, kam až může jít," odpovídá Andrea Culková v Lidových novinách.
28. března v Praze opět vystoupí Rolando Villazón. Bude to v rámci jeho turné na podporu alba sestaveného z Mozartových koncertních árií pro tenor. Mladá fronta Dnes desku ohodnotila 60 procenty.
"Villazonův barevný tenor i temperament je nezaměnitelný, árie prožívá, jenže pouze z těchto přísad se Mozart nepeče," konstatuje Věra Drápelová. Lze ale podle ní čekat, že v koncertní síni pěvec opět strhne živelností.
Deníky dnes také informují o včera skončené pražské části festivalu Jeden svět. V Lidových novinách najdete samostatnou přílohu Biblio Literární noviny a v Magazínu Mladé fronty Dnes rozhovor s herečkou Lenkou Vlasákovou.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka