Vychází Kronika života operního pěvce Karla Bermana, kolekce Šlitr zpívá Šlitra a Švejk v němčině

Rodák z Jindřichova Hradce měl hudební nadání už od dětství, ale protože pocházel z židovské rodiny, neunikl za války pobytu v Terezíně nebo v Osvětimi.

Po válce dostal angažmá v Opavě a v Plzni. Pak byl 40 let sólistou Národního divadla. Kromě zpěvu se věnoval skládání, režírování a překládání. A jaká je tedy kniha?

Autor monografie s podtitulem Kronika života operního pěvce, historik Martin Kučera skutečně usiloval o přesné vyjmenování Bermanových aktivit s mnoha podrobnostmi.

Ale jak píše Věra Drápelová: "Dobře míněná faktografická výživnost jde spolu s poněkud těžkopádným až patetickým stylem na úkor čtivosti. Výsledek je kronikářský přespříliš." Mladá fronta Dnes knize dala 65 procent.

Hospodářské noviny se zaměřily na komplet nahrávek s názvem Šlitr zpívá Šlitra. Na čtyřech discích najdete sólové kusy, duety, záznam představení Ďábel z Vinohrad doplněný o skladby z původní inscenace a písně z roku 1947 v provedení Rychnovského dixielandu.

Josef Vlček konstatuje, že technická kvalita je dle očekávání prachmizerná, ale dramaturgicky své místo v kompletu mají.

"Šlitr zpívá Šlitra je s láskou posbíraná a sestavená kolekce, nejlepší myslitelný úvod do Šlitrova díla, navíc doplněný bohatou přílohou, v níž se osobní vzpomínky střídají s pečlivě posbíranými diskografickými a biografickými údaji. K dokonalosti chybí snad jen nějaká divadelní esej, která by Šlitrova díla zasazovala do kontextu doby," uzavírají Hospodářské noviny.

V Lidových novinách se dočtete, že Haškův román Osudy dobrého vojáka Švejka opět vychází v němčině, a to po téměř 90 letech. Přichystal ho překladatel Antonín Brousek. Bylo mu 7 let, když s rodiči v roce 1969 emigroval do Německa, kde žije dodnes.

"Švejka jsem už od školy vždycky četl česky, doporučoval jsem ho svým německým kamarádům, a jim se to nelíbilo, čemuž jsem se strašně divil. Tak jsem se na německý překlad podíval a zjistil jsem, že je to hrozná kniha a že by se mi to taky nelíbilo a taky bych ji nikdy nečetl. Takže jsem už dlouho věděl, že se Švejk musí přeložit ještě jednou," vysvětluje v rozhovoru pro Lidové noviny Antonín Brousek.

Ve starobylém interiéru pražského Kafkova domu můžete obdivovat díla třináctého ročníku přehlídky současného tuzemského umění Art Prague. Expozici, která zahrnuje prezentaci významných domácích galerií, navštívil Jan Šída z Práva.

Podle něj je rozeznání a hledání krásy nezbytnou výbavou návštěvníka přehlídky. Ovšem k perlám v jednotlivých patrech domu by se člověk musel prokopat přes tuny hlušiny.

"K nejvýraznějším artefaktům patří plastiky od klasiků žánru. Bronzová hlava Jana Koblasy, levitující skulptury Kurta Gebauera, svébytné experimenty s hmotou Karla Nepraše nebo Stefana Milkva jsou zkrátka stále první liga a nikdo z mladých umělců těmto mistrům na paty nešlape," konstatuje redaktor.