Vědci se snaží přiblížit k absolutní nule

Až americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA vyšle zhruba za dva roky na Mezinárodní kosmickou stanici svou novou laboratoř pro výzkum chladných atomů v beztížném stavu, mělo by v ní být vytvořeno také nejchladnější místo ve vesmíru, ještě chladnější, než je v mezihvězdném prostoru. Teplota by se tam měla sešplhat až na pouhou jedinou desetinu miliardtiny stupně nad absolutní nulou, která představuje ˗273,15 °C.

Fyzikové předpokládají, že při těchto extrémně nízkých teplotách bude možné studovat kvantové jevy. Hmota se totiž dostává do pozoruhodného, extrémního stavu nazývaného Boseho–Einsteinův kondenzát, u kterého se předpokládá mnoho zajímavých a užitečných vlastností. Vědci si od jeho studia slibují, že jim umožní hlouběji prozkoumat zákonitosti kvantové fyziky. Tu sice hojně využíváme v praxi – bez jejího využití by těžko fungovaly počítače, lasery, televize i řada přístrojů v medicíně.

Ovšem k úplnému poznání jejích zákonitostí je ještě hodně daleko – a to i proto, že se projevují především v miniaturních měřítcích mikrosvěta. Ovšem v Boseho-Einsteinově kondenzátu, který jako první v laboratoři připravili Eric Cornell, Wolfgang Ketterle a Carl Wieman (a získali za to Nobelovu cenu za fyziku), jsou atomy v tak zvláštním stavu, že kvantové jevy začnou být viditelné a pozorovatelné nikoliv jen v nepatrných rozměrech mikrosvěta, ale i v makroskopickém měřítku.