Co si podzemní hlodavci sdělují seizmickou komunikací?
Biologové studují signály, které si předávají podzemní hlodavci tím, že buší do stěny své nory nebo tunelu v laboratoři. Chtějí zjistit, co přesně si prostřednictvím této tzv. seizmické komunikace sdělují.
Způsobů dorozumívání mezi živočichy je celá široká paleta – některé druhy podzemních hlodavců buší hlavou nebo jinými částmi těla do stěn svého obydlí a prostřednictvím otřesů či vibrací půdy, které tak vyvolávají, si předávají informace: vědci hovoří o seizmické komunikaci.
Zaznamenávat tyto signály pomáhají biologům seizmologové se svými přesnými přístroji. Interpretovat naměřená data a zjistit, co přesně si živočichové prostřednictvím této seizmické komunikace sdělují, to už je úkol biologů.
Podle docenta Radima Šumbery z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jimi studovaní hlodavci zvaní rypoši a hlodouni reagují v podstatě i na zvuky člověka, který kolem nich projde, nebo na poklepání na terárium či tunel, ve kterém pobývají, a začnou odpovídat.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.