Smí být Německo hezké a smíme v něm být šťastní?
A co hlavně: smíme o tom pochybovat a veřejně to kritizovat? Nový film Finsterworld je podle Evy Novak plný provokativních, kritických výroků.
Finsterworld je skurilní, neobvyklý film, který nás dlouho po odchodu z kina zaměstnává. Stejně jako jeho název, který je složeninou německého finster a anglického world. Slovo finster - tmavy, temný, může znamenat i pochybný, nekalý - a v tomto případě je i částí jména režisérky filmu Frauke Finsterwalder. Film natočila podle scénáře, který napsal její muž, spisovatel Christian Kracht (román Imperium, Mozaika, duben 2012).
Policista v kožíšku
Finsterworld se odehrává v Německu, které je na první pohled idylické. Krajina s kvetoucími loukami, skupiny dětí v nažehlených školních uniformách, úhlední pečovatelé vozí starší dámy v naolejovaných a lesknoucích se invalidních vozících a zpívají jim přitom dětské písničky. Policisté oblečení do legračních chlupatých kostýmů baví děti.
Ale při bližším pohledu záhy zjistíme: Slunce sice stojí vysoko na modré obloze, ale nehřeje, školní uniformy nejsou v Německu běžné a údajný pečovatel je lehce perverzní pedikér. Do bílého medvědího kostýmu se obléká nešťastný policajt, který je příslušníkem sekty tzv. furrys, tedy kožešinových freaků.
V co se promění logo automobilky při vyšší rychlosti?
Finsterworld je film o paralelních světech, epizodní film, sestávající z několika malých souběžně probíhajících příběhů, které se nakonec propletou a spojí. Skupina žáků elitního lycea jede na exkurzi do bývalého koncentračního tábora. Zatímco se jim jejich uvědomělý učitel snaží během jízdy v autobusu objasnit historické souvislosti, baví se žáci o značkách svého oblečení. Na stejné dálnici jede pronajatým vozem snobský manželský pár ve středních letech. Když auto v hotelu objednávali, zdůrazňovali, že v žádném případě nechtějí žádnou nacistickou značku jakou je mercedes, audi a podobně. Jedou tedy v americkém cadillaku. Kamera na chvíli opouští vnitřek vozu a jejich dialog o nemožném Německu, v kterém je vše nesnesitelné a zabírá otáčející se logo, umístěné uprostřed puklice všech kol. Při určité rychlosti se logo mění v symbol hákového kříže.
Dvojsmyslnosti vylhaného a pravého světa, které snímek někdy pouze naznačuje, jindy artikuluje přímo až brutálně, jsou jeho hlavními přednostmi. Před divákem se rozprostírá univerzum až nadlidsky krásné, zasněné a čarovné. A náhle ztrácí v dialozích, v detailním pohledu kamery své kouzlo. Jakoby si silně krátkozraký najednou nasadil brýle. Finsterworld je fikce, ale vlastně také komedie, zle a neúprosně satirická. Manželé Finsterwalder a Kracht poukazují na typicky německé komplexy a naznačují, že líbivé a krásné je pouze v našich představách. Je na nás, zda jim to uvěříme.
Finsterworld, Německo 2013. Režie: Frauke Finsterwalder, scénář Christian Kracht. Hrají: Corinna Harfouch, Ronald Zehrfeld, Sandra Hüller, Carla Juri, Michael Maertens, Margit Carstensen, Christoph Bach, Bernhard Schütz, Leonard Scheicher, Johannes Krisch. 91 minut.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda