Černobílý film Ida uchvátil diváky i kritiky nejen v Polsku

Týdeník Polityka snímek Ida dokonce ocenil šesti hvězdičkami ze šesti možných. Nutno dodat, že chválou jeho recenzenti zpravidla šetří.

Film již získal hlavní cenu na Mezinárodním varšavském filmovém festivalu, Zlatého lva na festivalu v polské Gdyni a také – hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Londýně.

Polsko a jeho démoni

Přitom nejde o žádný velkofilm. Drama Ida je černobílé a má jen osmdesát minut. „Je to dokonale natočený film, který vzbuzuje údiv a úžas jako velká poezie,“ okomentoval drama týdeník Polityka.

List Rzeczpospolita pak pochválil scénář, režii, herecké výkony i hudbu. „Vznikl jemný snímek zobrazující Polsko šedesátých let, které bojuje se svými démony,“ napsal deník.

Ida je vůbec první snímek, který Paweł Pawlikowski natočil v Polsku. 56letý režisér totiž od svých 14 let žije v Británii. Odešel tam se svou matkou a studoval na Oxfordu.

Kariéru odstartoval natáčením dokumentů, jako například Dostojevský na cestách, anebo Srbský epos. Od Britské filmové akademie už dvakrát dostal prestižní cenu BAFTA. A to za film Poslední útočiště o ruských imigrantech v Británii a za romantické drama Moje léto lásky, vyprávějící příběh dvou do sebe zamilovaných žen.

Se svým nejnovějším snímkem Ida se vrátil k otázkám holocaustu a dědictví po německé okupaci. Jeho hlavní hrdinkou je sirotek a novicka Ida, která se před složením slibu dovídá, že je židovka. Vydává se tedy hledat pravdu o sobě a o své rodině.

Režisér se bál profesního harakiri, nakonec měl neuvěřitelný úspěch

Nicméně strhující úspěch, s jakým je drama Ida přijímáno ve světě, Paweł Pawlikowski prý nečekal. Podle něj panovaly obavy, že natočit černobílý film není dobrý nápad.

Stejně tak se mnozí dívali rozpačitě i na obsazení. Hlavní role totiž dal polským hercům, jejichž tváře nejsou v zahraničí známy. „Dokonce mi někdo řekl, že tenhle film může být malé profesní harakiri,“ svěřil se režisér médiím.

Opak je ale pravdou. Film svou odvahou odhalit bolestivou minulost, stejně jako svou citlivostí, emocemi a filozofickým odstupem, všechny nadchnul.