Angela Gheorghiu v Praze; detektivní seriál Cirkus Bukowsky

Rumunská sopranistka je známá nejen svými vášnivými pěveckými výkony, ale také rušením vystoupení a spory s intendanty. „Pokud chcete dlouhou kariéru, musíte říkat ne, i když ředitelé to nemají rádi,“ říká sopranistka. Na dnešním koncertě zazní ukázky z italských a francouzských oper, ale také árie z Dvořákovy Rusalky.

Chválou nešetří Petr Fischer v Hospodářských novinách. Redaktor viděl Schubertův soubor písní Zimní cesta v barrandovském ateliéru zvaném Dřevák v rámci festivalu Struny podzimu. Scénické provedení režíroval Jiří Heřman. Fischer o svém zážitku píše takto:

„Existují chvíle, kdy by se asi nemělo vůbec mluvit, kdy by se nemělo psát – protože to, co se odehrálo, nelze špinit a zatěžovat slovy. Ani pojem „událost“, kterým se obvykle snažíme zachytit mimořádnost, výjimečnost a jedinečnost zážitku či dění, tentokrát není s to vyjádřit, co se stalo a co kdesi přetrvává, co zůstává v těch, kteří byli, měli to štěstí být při tom.“

Lidové noviny dodávají, že na festivalu Struny podzimu vystoupí také saxofonový velikán a legenda jazzové scény Wayne Shorter. Příští středu se ve Velkém sále pražské Lucerny představí se svým kvartetem a ve druhé půli zahraje jazzovou improvizaci s PKF – Prague Philharmonia pod vedením Martina Kumžáka.

Právo se zaměřilo na operu Giuseppa Verdiho Simon Boccanegra, kterou se Národní divadlo v Praze rozhodlo oslavit 200 let od úmrtí skladatele. Radmila Hrdinová míní, že výsledek připomíná oblastní produkci z konce 70. let minulého století, a to ve všech složkách: od nevynalézavé režie, přes nesehraně znějící orchestr až po spíše podprůměrné pěvecké výkony bez propracovaného výrazu. To podle Hrdinové dokazuje, že před novým vedením Národního divadla a obou jeho oper je hora práce, má-li se soubor chlubit inscenacemi srovnatelnými s evropským standardem.

Lidové noviny mají Literární středu. Skoro celou stránku zabírá rozhovor s Jiřím Padevětem. Tento knihkupec, nakladatel a příležitostný vydavatel bedekrů zmapoval Prahu ulici po ulici v letech 1938 až 1945 a vydal knihu Průvodce protektorátní Prahou. Padevět prozrazuje, že si nejprve před lety koupil v Norimberku historického průvodce po městě v letech 1933 až 1945. Pak zjistil, že v Německu má snad každé větší město nebo region takového průvodce. A co jej při sestavování pražského bedekru překvapilo?

„Vzhledem k tomu, že jsem se primárně zaměřil na odboj, nacistickou represi a protektorátní správní orgány, nejvíce mě překvapilo, jak se společnost v žádném režimu ani správním zřízení vlastně příliš nemění,“ odpověděl Jiří Padevět pro Lidové noviny.

Česká televize dnes začne vysílat detektivní seriál Cirkus Bukowsky a podle Mladé fronty Dnes nese průlom. Prý je prvním opravdovým krokem k moderní filmařině a ke způsobu vyprávění, který jsme zaspali. Historka sama nepřekvapuje: Hrdina v podání Pavla Řezníčka kvůli smrti své milenky ztratí ve vteřině veškeré jistoty od práce po rodinu.

Mirka Spáčilová si myslí, že skřípou jen tři prvky: korupční mafie jinak v pozadí osobního příběhu, neustálý, byť naštěstí sarkastický monolog hrdiny, a dočasné odloučení drsně jiskřivých parťáků. Kritička dává seriálu 75 procent a uzavírá: „Otázkou je, jestli takový průlom unese i šokovaný divák domácky učesané Ordinace.“