Nohavicův koncert byl fajný a pěkný; výstava Karla Pragera ve Veletržním paláci není efektní

Leckdo se předem strachoval, že ostravské těleso řízené dirigentem Markem Ivanovičem bude v notoricky známých písničkách spíše jen přizvukovat a barvit. Tato obava se částečně naplnila. K vrcholům středečního vystoupení patřily písničkářovy sólové vstupy obohacené o přítomnost polského akordeonisty Roberta Kuśmierského, uzavírá Bystrov.

O Nohavicově koncertu píše také Jaroslav Špulák v Právu. Zmiňuje se stejně jako ostatní kritici o nervozitě, která hudebníka provázela v počátku koncertu. Sympaticky se k ní ovšem přiznal a dosáhl tak bezprostřední nálady i v pražské O2 Aréně.

Lidové noviny nabízejí další témata – například bilanční přehlídku Galerie hlavního města Prahy, která slaví padesát let od založení. Připravila ji kurátorka Hana Rousová a výstava má být dle doprovodných materiálů „především o lidech, kteří v galerii pracovali a pracují, zejména o ředitelích a kurátorech“.

Hospodářské noviny zase informují o výstavě ve Veletržním paláci, kde jsou k vidění díla architekta Karla Pragera. Výstava sama není podle Ivana Adamoviče nijak efektní, ale o to živěji lze diskutovat o odkazu mimořádného díla Karla Pragera, jenž byl rozhodně více než „normalizačním“ architektem.

A také se v Hospodářských novinách dočteme o Pražském divadelním festivalu německého jazyka, který začne v pondělí. Nabídne tři inscenace předních německých scén, po jedné pak z Rakouska, Švýcarska a Lucemburska.

O festivalu píše i Mladá fronta Dnes. Jejím hlavním tématem je ale seriál České století. Mirka Spáčilová upozorňuje na režisérsko-scenáristické zkraty, které objevila v úvodních dvou dílech. Děj představuje jen velmi stručně. První díl, kterým seriál začne v předvečer státního svátku, je věnován rozbíjení monarchie – Tomáše Garrigua Masaryka hraje Martin Huba. A druhý díl připravený na další neděli je nazván Den po Mnichovu.

Věra Míšková v Právu hodnotí film Příběh kmotra režiséra Petra Nikolaeva. Udílí mu jen čtyřicetiprocentní hodnocení. „O tunelování a propojení bývalých veksláků, později podnikatelů s politiky se tu mluví, ale na to, aby se diváci dozvěděli cokoliv nového nebo prostě jen sledovali kvalitní mafiánský film, tvůrci nedosáhli,“ píše kritička.