Když se řekne jeseter, většinou se nám vybaví slovo – kaviár. Ale co vědcům?

Jeseteři jsou nejen zdrojem vyhledávané pochoutky – kaviáru – ale pro vědce jsou cenní zejména proto, že představují poměrně starou skupinu ryb: jejich nejstarší zástupci se objevili už zhruba před 80 miliony let, jsou to tedy - bez velké nadsázky - živoucí fosilie z doby dinosaurů. Vědcům proto pomáhají při studiu evoluce. V současné době však panuje nebezpečí, že by se jeseteři v důsledku činnosti člověka mohli brzy zařadit mezi vyhynulé druhy, které bychom snad mohli vidět jen v umělých chovech.

Odborníci se proto snaží o nich zjistit co nejvíc, aby pomohli při jejich záchraně. Z tohoto důvodu studují i jejich genetickou informaci. Jeseteři jsou totiž i v tomto ohledu dost pozoruhodní: počet chromozomů v jejich buňkách není u všech jedinců stejný, ale může se zásadně lišit. A právě na tuto tzv. ploidní diverzitu jeseterů, tedy rozmanitost v počtu chromozomů v buňce, zaměřili pozornost vědci z Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR pod vedením profesora Petra Rába a jejich kolegové z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Jana Olivová se vydala za profesorem Rábem do laboratoře s chovnými nádržemi, kde se to hemží menšími či většími jesetery.