Elektrochemikové pomáhají rozvoji molekulární elektroniky
Elektronika se stále rozvíjí a miniaturizuje – brzy však nastane chvíle, kdy dnes používané technologie založené na křemíku narazí na své meze a už nadále nebude možné elektronické součástky zmenšovat. Vědci proto hledají jiné cesty.
Jak informoval Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd, v loňském roce se na trhu objevily počítače obsahující operační paměť vytvořenou na bázi tzv. 22nanometrové technologie. Jinými slovy, mikroprocesory tohoto typu obsahují tranzistory o rozměrech 22 nm.
Pokud má ovšem dojít ještě k další miniaturizaci elektronických součástek a obvodů, nebude už možné využívat křemík, ale bude potřeba ho nahradit jinými materiály, z nichž by se daly vytvořit součástky o zmíněných nepatrných rozměrech. Mohly by to být například nanomateriály na bázi uhlíku, jako například grafen či uhlíkové nanotrubičky, nebo organické molekuly. Právě studiem jejich elektrické vodivosti se zabývají badatelé v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje doktorka Magdaléna Homolová.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Jiří Orten: Cesta po řece. Známý básník se jako vodák vydává na několikadenní plavbu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
