V odkalištích uhelných elektráren žijí mnohdy vzácní živočichové
Dokonce i tak zničená místa, jakými jsou popílková odkaliště u uhelných elektráren, umožňují podle vědců přežití vymírajícího hmyzu.
Odkaliště a složiště popílku, s nimiž se setkáváme téměř u každé uhelné elektrárny nebo teplárny, běžně považujeme za zdevastovaná území ohrožující životní prostředí, kde prakticky nic neroste a nežije.
Vědci z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a z Přírodovědeckých fakult Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy ve spolupráci s občanským sdružením Calla však zjistili něco naprosto jiného – že totiž tato často nevábně vyhlížející místa mohou být útočištěm řady druhů živočichů, a to dokonce i vzácných.
Studie o některých těchto druzích vyšla v červnovém čísle prestižního zahraničního vědeckého časopsiu Biological Conservation.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Stíny minulosti a obraz současnosti. Skladba Haštala Hapky slaví mezinárodní úspěch
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
