„Piš, nebo střelím!“ psal v dopisech Ladislavu Vereckému Ivan Diviš

17. červen 2013

„Pišvore! Maťo. Ježuro, kombinovaná s Kiwi! Erosexomane! Grázle!“, ale také „Ladislave Pohrobku“, „Desítiprstý jedenáctiprstče!“ nebo „Můj ideální Šášuro“, to jsou jen některá z oslovení, která si v dopisech z Mnichova vymýšlel výbojný básník Ivan Diviš.

Patřila Ladislavu Vereckému, který od roku 1980 do roku 1994 působil jako redaktor poezie v nakladatelství Československý spisovatel. Výbor jednostranné korespondence nejen od Ivana Diviše, ale také od Ivana Jelínka a teplické básnířky Svatavy Antošové, vydalo nakladatelství Pistorius a Olšanská pod názvem Adresát Ladislav Verecký. O čem vypovídá kniha, kterou oblíbený novinář a redaktor už sestavit nemohl, protože zemřel 21. dubna 2010, v rozhovoru s Ivanou Myškovou, shrnuje autor doslovu, bohemista Petr A. Bílek.

autor: Ivana Myšková
Spustit audio