Jozef Kollár: Byl jsem dětský špion
Děti jako agenti kontrarozvědky? V realitě socialistického Československa šedesátých let mají informace cenu zlata a tak ministerstvo obrany financuje projekt, který vychází z poznatků jistého pražského psychologa – dítě je nejlacinější materiál pro sledování a odposlechy, vybírají se mimořádně inteligentní chlapci z chudých rodin.
Podobné výcvikové programy po úspěších v Československu nakonec probíhaly patrně v celé Varšavské smlouvě. Po pádu železné opony byly všechny relevantní materiály skartovány. Zůstalo jen svědectví člověka. A právě o něj se opřel slovenský autor Jozef Kollár.
Původně novinář má za sebou už řadu povídek a děl pro děti. Dočkal se překladů do angličtiny, němčiny, francouzštiny a nyní i do češtiny. Jeho knihu Byl jsem dětský špion vydává Mladá fronta.
Ještě před veletrhem Svět knihy požádala Elena Kotová Jozefa Kollára o rozhovor a podrobnosti k tomuto kontroverznímu tématu.
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
