Černobylská katastrofa jako divadelní téma – v Polsku

Divadelní představení ve Varšavě a v Bělostoku nespojuje jen neštěstí, k němuž před 27 lety došlo v Černobylu. Společné mají i to, že se inspirovala reportáží běloruské spisovatelky a novinářky Světlany Aleksijevičové s názvem „Motlitba za Černobyl“, která se na pultech polských knihkupectví objevila loni. Kniha, která před lety vyšla i v češtině, je svědectvím toho, jak výbuch reaktoru změnil životy lidí. Jak se vyrovnávají se ztrátou blízkých a s jakými problémy se musejí i desítky let po havárii potýkat.

Divadelní hra od bělostocké režisérky Agnieszky Korytkowské-Mazurové byla pojmenována „Černobyl. Last minute.“ Původní reportáž je totiž na jevišti obohacena ještě o jeden aspekt: zájezdy na místo katastrofy. „Z tragédie těží cestovní ruch. V nabídce je ubytování nedaleko elektrárny i upomínkové předměty z Černobylu,“ uvedla pro list Rzeczpospolita režisérka. Jejím záměrem bylo poukázat na paradox, že některé černobylské oběti dnes ze svého neštěstí de facto žijí. I na to, jak se v dnešní civilizaci zábava propojila se smrtí. Kritici ocenili nejen skvělé výkony herců, ale právě i nové elementy, které v bělostockém divadle do původní předlohy vnesli. Server E-teatr.pl dokonce uvedl, že režisérce se podařilo na scéně vytvořit klima beznaděje, byť se místy nezříká humorných scén. Divákem navíc otřese konfrontace s konkrétními fakty, které na jevišti zazní.

Hra Agnieszky Korytkowské-Mazurové je zasazena do politického kontextu. Nevyhýbá se otázkám propagandy, rozpadu bývalého Sovětského svazu a v závěru zazní i krátký projev běloruského diktátora Lukašenka. Naopak ve varšavském divadle – byť pracovalo se stejnou předlohou – režisérka Joanna Szczepkowská představila obraz toho, jak černobylská katastrofa ovlivnila svět. „Po Černobylu se změnila naše životní filozofie… Lidé jasněji vnímají, že jsou součástí přírody,“ vysvětlila médiím. Podle svých slov považuje černobylskou katastrofu za stále aktuální, i když už od ní uplynuly téměř tři desetiletí. Cituje při tom slova jedné z postav „Motlitby za Černobyl“: to není na rok, dva, ale na celou generaci. A jak režisérka dodala, je nyní otázkou, zda jsme připraveni slyšet o této tragédii víc. Polsko každopádně nyní ukázalo, že připraveno je.