Z Ruska
Hrst aktualit z ruské kultury přináší Jana Klusáková.
Dnes, 7. ledna, Rusové drží Vánoce; pravoslavná církev stále používá Juliánský kalendář a ten je oproti našemu Gregoriánskému o 13 dní opožděný: náš sedmý leden tudíž odpovídá 25. prosinci. Pravoslavné Vánoce (Rožděstvo Christovo) jsou v Rusku po Velikonocích nejdůležitějším církevním svátkem. Za sovětské éry se slavily tajně, i když hojně; dnes ožívají veřejně. O půlnoci ze šestého na sedmého ledna začaly ve všech pravoslavných chrámech mše, které skončily dnes časně zrána. Mnoho lidí zavítá do kostela, stejně jako u nás, právě jen na štědrovečerní půlnoční – jdou si poslechnout velebné pravoslavné sbory. Novoroční oslavy s nezbytnou jolkou (stromečkem) a dědou Mrázem, který nosí dětem dárky, začínají v Rusku 31. prosince; další příležitostí k oslavě je začátek nového roku podle starého kalendáře, tzv. stáryj nóvyj god – ten připadá na 14. ledna.
V předvečer nového roku vyšel v deníku Nězavisimaja gazeta redakční článek „Kinematografie mobilizuje a vyzývá“, z něhož vybírám: „Rok 2012 nepřinesl Rusku žádná význačnější vítězství na hlavních mezinárodních filmových festivalech. Mezi filmaři panovalo napětí, související s očekáváním výměny vedení ministerstva kultury. Dočkali jsme se a žasneme. Nový ministr kultury Vladimir Medinskij a jeho náměstek Ivan Děmidov se ze všeho nejdříve rozhodli znovu změnit systém rozdělování státních peněz na výrobu filmů. Začátkem prosince schválili rozpočet pro ruskou kinematografii na rok 2013; více než polovina peněz bude opět vložena do výroby velkofilmů. Zbytek bude ministerstvo přidělovat jednotlivým snímkům. Tento úřad si tak vrátil roli objednavatele plus kontrolního orgánu, a značně zkrátil obojek, na kterém drží Fond kinematografie, jehož odborníci měli dříve větší prostor k rozhodování.“
Veřejnými projevy ministra kultury Medinského se jako červená nit táhne téma „nezbytné podpory filmu v zájmu strategických úkolů ruského státu. To vše poté, kdy v distribuci naprosto propadly pseudovlastenecké opusy falšující dějiny, natočené za mnoho milionů dolarů. Tentýž přístup známe z loňské aféry s vědeckými výzkumnými ústavy: stát vám poskytuje peníze, stát tedy určuje náplň vaší činnosti. Absence úcty a důvěry vůči kulturním osobnostem, umělcům a pracovníkům v těchto odvětvích – to je nejhorší překvapení, jakého se nám dostalo od nového vedení ministerstva kultury. Je veřejným tajemstvím, že tihle lidé přišli, jak se říká, zvenku, ze zcela jiných sfér a normální by bylo, kdyby se nejprve s novou oblastí seznámili, popřáli sluchu zkušenějším. Ale tito krizoví manažeři bez rozpaků a bez rozmýšlení rovnou jednají a prosazují svou politiku navzdory zdravému rozumu,“ napsal ruský deník Nězavisimaja gazeta.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka