Noc fyziků – knižní drama o vědcích za 2. sv. války
Duben 1945. Zatímco se v Berlíně ještě bojuje, jih Německa je již v rukou Američanů. 4. května unesou jejich speciální jednotky dlouho hledanou osobu, nazývanou Number One. Bondiáda? Nejsme tak daleko od pravdy. Dramatický příběh únosu rekonstruoval Richard von Schirach v knize Noc fyziků.
Unesený je Werner Heisenberg, světoznámý kvantový fyzik, nositel Nobelovy ceny a vedoucí „Uranového projektu“. Se svým týmem bádá na poli atomové energie. Všichni si kladou otázku: Podaří se mu vyrobit atomovou bombu, která by Hitlerovi umožnila vyhrát válku?
Nejenom Heisenberg, ale i jeho deset německých kolegů – mezi nimi Otto Hahn a Carl von Weizsäcker (starší bratr bývalého německého prezidenta) se celou válku pokoušeli vyrobit atomovou bombu. Aby ovoce jejich práce nesklidili Rusové, unesli je pro jistotu Američané. Od rána do večera byli vyslýcháni speciálně školenými důstojníky tajné služby. Protokoly těchto výslechů byly v roce 1992 zveřejněny, ale přirozeně nekomentované. Každý z nás si je může přečíst, ale pro nezasvěceného čtenáře jsou jistě „suché a nezáživné“. Teprve v kontextu vzájemných vztahů těchto špičkových fyziků nabývá příběh na zajímavosti, stává se dokonce napínavým dobrodružstvím. To byla idea Richarda von Schiracha: dodal kostře archivních textů i potřebné maso a svalstvo v podobě vyprávění o vzájemných – velmi rivalizovaných – vztazích vědců a doplnil také příběh o budoucnost: píše o tom, co bylo potom.
Navíc byl autor Noci fyziků Heisenbergovým sousedem. Jeho otec Baldur bydlel nedaleko. V době, kdy byli fyzikové uneseni a zatčeni, byl i Richardův otec souzen v Norimberském procesu a odsouzen k dvaceti letům vězení. Za nacistů byl šéfem Hitlerjugend. Proto se Richard von Schirach domnívá, že čtenáři předkládá objektivní pohled na „poskvrněnou duši“ německých fyziků – hlavně z toho důvodu, že velmi dobře zná argumentaci svého otce, který se stále pokoušel fyziky a jejich spolupráci s nacisty omlouvat. Mnohým, kteří tuto problematiku podceňovali se otevřeli oči až když jednoho dne slyšeli z rozhlasu zprávu o shození atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.
Heisenberg a jeho kolegové tenkrát nejprve nechtěli věřit tomu co slyšeli. Oni byli jediní, kteří by byli schopni bombu postavit, kdyby měli více času. Když pochopili, že se nejedná o novinářskou kachnu, obrátili. Tvrdili, že jejich výzkumy na poli atomové energie by bývaly upřednostňovaly pouze mírové využití – kdyby nebyla zrovna válka.
Přesto, že mnohá fakta nejsou pro čtenáře nová, úhel pohledu a preciznost, se kterou von Schirach osudy fyziků vypráví, je fascinující. Jejich příběhy a jejich duševní boje napínavé a odstrašující. Genialita, jistá porce naivity a velká vina – to je esence obsahu Noci fyziků.
Richard von Schirach: Die Nacht der Physiker. Heisenberg, Hahn, Weizsäcker und die deutsche Bombe. Berenberg Verlag Berlin 2012. 272 stran.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.