Černý romantismus – nová výstava ve frankfurtském Städelu
Nová výstava ve Städelu je ojedinělá. Jejím tématem je jedno pododvětví romantismu, tzv. černý neboli hrůzný romantismus, který nebyl v této extrahované formě ještě vystavován.
Na 200 exponátů – obrazů, grafiky, soch a fotografií zahrnuje období od vzniku romantismu v 18. století až do jeho přechodu do symbolismu a surrealismu ve 20. století. Tedy dost široký, ale kurátorsky výtečně uskutečněný záměr.
Za kolébku romantismu je označována Anglie konce 18. století. Černý romantismus je původně označení pro odvětví tohoto uměleckého proudu v literatuře, později ho převzaly i ostatní umělecké oblasti. Umělci v něm vyjadřují fascinaci tajemnem, iracionálnem a zlem.
Vystavená díla prezentují pochmurnou paletu, počínající steskem a melancholií a končící mnohdy šílenstvím a smrtí. K téměř nevinným motivům patří příroda a její extrémní úseky – skály, strže, hluboké lesy, tmavá lesní jezírka, zarostlá hustými křovisky a to vše nejlépe za bouřky a v noci. Dalšími často volenými motivy uměleckého ztvárnění jsou zámky, hrady a kláštery – v ideálním případě polorozbořené. Nechybí ani pohádkové bytosti, démoni a čarodějnice. A nesmíme zapomenout na sex, drogy, sadomasochismus, kanibalismus, úpadek, rozklad a smrt. Jak vidíte témata ne zrovna povzbuzující, ale jejich ztvárnění mistrnou rukou je fascinující.
Podtitul výstavy Od Goyi po Maxe Ernsta napovídá, že kurátor výstavy Dr. Felix Krämer shromáždil, vypůjčil a vystavil jedinečná díla evropských umělců. Dva a půl roku příprav a výsledek je vskutku omračující. Obdivujeme obrazy Gaspara Davida Friedricha, Théodora Géricaulta, Francesco Goyi, Eugena Delacroixe, i René Magritta, Maxe Ernsta a mnoha dalších.
Frankfurtská výstava, která zahrnuje i počátky symbolismu a surrealismu, dokládá i příčiny vzniku potemnělých a pochmurných uměleckých projevů, tedy jejich ikonografii. Extrémní umělecké postoje a volba odpovídajících motivů byly výsledkem zklamání politickým vývojem. Po Francouzské revoluci všichni doufali v nový svět, ale teror a války, které se v Evropě šířily, přinesly opak. Stejně velké jako bylo počáteční nadšení bylo i pozdější rozčarování. A tak přišla ke slovu odvrácená strana rozumu a stala se leitmotivem uměleckých děl.
Výstavu ve Frankfurtu si nesmíte nechat ujít. Máte čas do 20. ledna příštího roku a pokud byste to přece jen nestihli, od března ji můžete navštívit v Paříži v Musée d'Orsay.
Schwarze Romantik. Von Goya bis Max Ernst. Städel Frankfurt. Do 20. ledna 2013
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.







