Z Ruska
Aktuality z ruské kultury pro Mozaiku vybírá Jana Klusáková.
Bolšój těátr, tj. Velké divadlo v Moskvě připravuje na letošní podzim jednu z trvale nejpopulárnějších oper – Verdiho Traviatu. Poprvé byla na této scéně uvedena v roce 1858, pět let po světové premiéře (která u publika propadla). Od té doby se diváci Velkého divadla dojímali nad Violetiným tragickým příběhem více než patnáctsetkrát. Benátčané byli tehdy v roce 1853 premiérou Traviaty šokovaní: dosud nikdy neviděli operu, jejíž hrdinové chodí bez paruky a nežijí na Olympu. Traviata byla opera o nich samotných, navíc také o problémech jejich společnosti. Proslýchá se, že připravovaná inscenace zaujme fantastickými kostýmy, živými koni a smečkou chrtů. Je prý pravděpodobné, že hrdinové v režii Francesky Zambello připomenou divákům je samotné, jakož i problémy současné společnosti.
V Jekatěrinburgu (čtvrtém největším městě Ruské federace) skončilo Druhé symfonické fórum, na něž se sjely orchestry z celého Ruska. Myšlenka uspořádat fórum vznikla v roce 2007: na Festivalu orchestrů v Moskvě tehdy vystoupil Uralský akademický orchestr, úhlavní součást Sverdlovské filharmonie. Po koncertu zazněl názor, že ruské orchestry ve srovnání s těmi evropskými více než obstojí – a to byl základní kámen k budoucímu festivalu, na kterém budou vystupovat pouze ruské kolektivy. První Fórum přede dvěma lety bylo poněkud živelné; doba na jeho přípravu byla krátká a úspěch zaručila pouze zvučná jména Dmitrij Kitajenko a Vladimir Fedosejev. Letošní Fórum lákalo především bohatou účastí z celého Ruska: přijelo sedm orchestrů, z nichž každý vystoupil také v jednom z měst Sverdlovské oblasti. Kromě zmíněného Uralského akademického orchestru a Uralského mládežnického orchestru v Jekatěrinburgu zahrálo Nové Rusko (Novaja Rossija), dále orchestry z Volgogradu, Krasnojarska, Bělgorodu a Petrozavodska. Výběr repertoáru byl svobodný, díky čemuž se dal očekávat takzvaně konzervativní program, což se také stalo. A pěkný program Krasnojarského orchestru (Fauré, Prokofjev, Dvořák) bohužel moc pěkně nezněl (píše ve své recenzi Ilja Ovčinnikov). Zněly převážně prověřené kusy takových skladatelů, jako je Berlioz, Brahms, Čajkovskij a Rachmaninov; ty současné reprezentovali Šostakovič, Bartók a Prokofjev. Jinak to prý nebude, dokud Fórum nezíská vlastního uměleckého šéfa.
Ceny Americké filmové akademie za letošní rok budou rozdány 24. února 2013. Do soutěže o nejlepší zahraniční film se hlásí rekordních jednasedmdesát snímků. Za Rusko by chtěl Oskara získat režisér Karen Šachnazarov s filmem Bílý tygr, natočeném na motivy stejnojmenné novely historika Ilji Bojašova. Hrdinou není šelma, nýbrž seržant Rudé armády Ivan Najděnov (hraje ho Alexej Věrtkov), který bojuje o život s německým přízračným tankem zvaným Bílý tygr.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Stíny minulosti a obraz současnosti. Skladba Haštala Hapky slaví mezinárodní úspěch
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.