Z Ruska
„Vrátil jsem se do Moskvy pracovat,“ říká pětadevadesátiletý režisér Jurij Ljubimov. Hrst aktualit z ruské kultury přinesla Jana Klusáková.
Jubilejní desátou sezónu moskevského Mezinárodního domu hudby zahájil koncert Dmitrije Chvorostovského v doprovodu Státního ruského orchestru, který řídil Michail Tatarnikov, a Popovova sboru Akademie umění sborového zpěvu. Chvorostovskij nabídl vyprodanému sálu Šostakovičovu svitu na Michelangelovy verše. Po přestávce zazněly dvě skladby P. I. Čajkovského: kantáta Moskva a předehra Rok 1812.
Prezident Vladimir Putin schválil Prezidentskou radu pro kulturu a umění a její předsednictvo – jeho členy jsou režiséři Karen Šachnazarov a Alexandr Sokurov, dále prezidentův poradce Vladimir Tolstoj a spisovatel Alexej Varlamov. V čele rady stojí prezident Putin. Dalšími členy rady jsou violista Jurij Bašmet, dirigent Valerij Gergijev, herec Jevgenij Mironov, archimandrita pravoslavné církve Tichon, architekt Konstantin Michajlov a další – rada má celkem šedesát členů. Prezidentská rada pro kulturu a umění byla založena v roce 1996; jejím úkolem je informovat hlavu státu o stavu kultury a umění v Rusku.
V neděli 30. září bylo režiséru Ljubimovovi 95 let. Divadlo na Tagance, které Ljubimov založil v roce 1964 a až do loňské roztržky vedl, slavilo jeho slavnou inscenací Brechtovy hry Dobrý člověk ze Sečuánu. Vachtangovovo divadlo, kde jubilant nyní působí, zahrálo jeho novinku – Běsy podle Fjodora Dostojevského.
Takhle hodnotí kolegu Ljubimova režisér Valerij Fokin (ročník 1946): „Ljubimov je ikona našeho mládí, symbol osvobozeného divadelního jazyka. Nejfantastičtější je, že zůstal dodnes mladý. Je jedním z mála znalců divadelní technologie, mistrem divadelního řemesla. Dokonale a dopodrobna zná divadlo zevnitř. Před rokem, když dostával v Petrohradě Evropskou divadelní cenu, byl na scéně Alexandrinského divadla ze všech nejživější: pohyboval se a žertoval jako mladík. Jurij Ljubimov je prostě divadelní kouzelník. Dokáže vytvořit na scéně iluzi moře nebo deště bez kapky vody, a tak dále, a tak dále. Je neuvěřitelně temperamentní. Nedovedu si představit, že by na zkoušce seděl a otráveně civěl na jeviště. Při práci je spoluúčastník, spolupartner, věčný provokatér. Devadesát pět let – vyslovím to a zatočí se mi hlava, ale on zkouší na prosincovou premiéru Knížete Igora ve Velkém divadle,“ říká režisér Valerij Fokin.
A Valerij Zolotuchin, dnešní umělecký šéf Divadla na Tagance, poblahopřál Juriji Ljubimovovi prostřednictvím listu Komsomolská gazeta: „Vděčím tomuto velkému geniálnímu režisérovi za celý svůj tvůrčí osud, za slávu. Spousta umělců a celé Rusko jsou mu zavázáni za velké divadlo, které vytvořil. Náš úkol je zachovat v něm to nejlepší, včetně Ljubimovových inscenací, pro naše současníky i potomky,“ uzavřel Valerij Zolotuchin, zatímco Ljubimov jeho oslavná slova shazuje: „Na Taganku nevkročím. Nejsem zvědavý na jejich opilecké žvásty a krokodýlí slzy.“
Nejposlouchanější
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.