Z Ruska
Dějištěm kulturních událostí, o kterých promluví Jana Klusáková, jsou města Moskva, Petrohrad a Kyjev.
Prvního července se v Moskvě (ve Velkém sále konzervatoře) konal koncert laureátů páté Mezinárodní klavírní soutěže, která nese jméno ruského skladatele, absolventa konzervatoře Alexandra Skrjabina. Nejvíce soutěžících se přihlásilo z Ruska a z Japonska, do klání dále zasáhli mladí klavíristé z Ukrajiny, Lotyšska a dokonce i z Vietnamu. Po třech kolech zvítězil Arsenij Tarasevič-Nikolajev. Porota, které předsedal profesor Michail Voskresenskij, druhé místo neudělila a o třetí cenu se podělili Vietnamec Ngujen Thi Kim Ngan a reprezentant Kazachstanu Sergej Kim. Speciální cenu si odvezla Katrina Gupalo (jako cizinka za nejlepší provedení ruské hudby) a Alexej Kudrjašov.
Šestého července v Petrohradě skončilo historicky první zasedání výboru pro světové dědictví UNESCO na území Ruska. Výbor sestává z představitelů jednadvaceti zemí a je účastníkem Konvence UNESCO – ta dnes zastupuje 189 států. V Petrohradě se rozhodovalo především o právu jednatřiceti objektů na zařazení do seznamu světového dědictví, včetně souhrnné nominace Ruských Kremlů (v Astrachani, Ugliči a Pskově) a také jakutského národního parku „Sloupoví u řeky Leny“. Své objekty poprvé nominovaly státy Katar, Kongo, Palau, Palestina a Čad. Debatovalo se i o eventuální péči o dalších 35 ohrožených objektů a zazněly zprávy o současném stavu 105 objektů ze zmíněného seznamu. UNESCO uváží plán rekonstrukce a restaurování historického středu Petrohradu – práce by měly trvat pět let: od roku 2013 do roku 2018 a měly by přijít přibližně na jeden trilion rublů.
Začátkem července v Kyjevě zahájilo první Bienále výtvarného umění Arsenal 2012. Když se řekne Arzenál Kyjev, většině lidí se vybaví známý ukrajinský fotbalový klub. Ale Arzenál je také starobylá rozsáhlá zbrojnice ukrajinské metropole; na její nádvoří doléhá zvonkohra z nedaleké Pečerské Lávry, což je jedno z nejstarších center východní pravoslavné církve a vyhledávané poutní místo. Natálie Zabolotná, generální ředitelka Biennále, jmenovala jeho kurátorem Angličana Davida Elliota, znalce evropského a asijského umění. Za hlavní slogan přehlídky Elliot vybral citát z Charlese Dickense „Lepší časy, horší časy“, který doplnil o vlastní větu „Renesance a apokalypsa v současném umění“. Ve fontáně na nádvoří Arzenálu zaujmou zlaté lístky gigantického lotosu, práce Čoj Čžona Hva. Návštěvník, uondaný prohlídkou několika sálů, dojde do baru, plného nejrůznějších rakví. Při bližším ohledání zjistí, že jsou to stoly a lavice, na nichž může dočasně spočinout. Nejvyhledávanější hvězdou kyjevského Biennále je proslulý čínský výtvarný umělec, architekt a občanský aktivista Aj Wej Wej (ročník 1957); čínský velvyslanec na Ukrajině ho žádal, aby svou instalaci „Čína bdí!“ (se zpolitizovanými znaky zvěrokruhu) nevystavoval, ale nepochodil.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.