Felicitas Hoppe nositelkou Büchnerovy literární ceny

S kým máme tu čest? S nevšední, sympatickou spisovatelkou, která se zdá být naprosto nedotčená módními literárními vlivy. Vytvořila si vlastní, postmoderní univerzum pro svou lakonickou, umíněnou a především nemarnivou prózu.

Felicitas Hoppe, narozená v roce 1960 v Hameln v Dolním Sasku, studovala všechno možné všude možně. Mimo jiné literární vědy a rétoriku v Hildesheimu, Berlíně, Římě i v Eugene v státě Oregon. Žije v Berlíně, ale tam ji těžko potkáte, protože hodně a ráda cestuje. Například v roce 1997 podnikla cestu okolo světa kontejnerovou lodí. Její oblíbené zvíře je osel, oblíbená květina růže. Vlastní několik ruksaků, ale žádnou kabelku a také žádný mobil. To vše a ještě mnohem více o ní psaly skoro všechny noviny – literární cena Georga Büchnera je renomovaná a její držitelé se s ní mohou opravdu pyšnit. Nehledě na to, že je dotovaná 50 tisíci eur.

Autorka obdržela tuto cenu za román nesoucí název Hoppe. Clou tohoto díla je fikce. Hoppe budí ve svém stejnojmenném románu – velmi zdařile dojem, že se jedná o autobiografii. Chyba. Jedná se totiž o fiktivní, o jakousi alternativní biografii, kladoucí si vážné otázky – kdo jsem, kdo jsem byla a kým bych ještě mohla být?

Hoppe vypráví o jisté stejnojmenné spisovatelce, která se jako čtyřletá přestěhuje s otcem do Kanady. Tam se projeví její vášeň pro lední hokej a později i pro hokejovou hvězdu Wayna Gretzky. Posléze se vydá s ruksakem do Austrálie, kde to nějakou dobu vypadá na dirigentskou kariéru. Skončí ale v Americe, kde učí na univerzitě němčinu. Bájný svůdník, geniální klavírista a nejlepší hokejista všech dob jsou – kromě protagonistky – dalšími důležitými figurami a oporami románového děje.

Výsledkem je grandiózně smyšlená biografie, zábavná a zároveň romantická. Na své si přijdou cestovatelé, romantici i milovníci výtečné prózy. Otevírají se před nimi jejich vysněné světy v nádherných barvách a tónech, bez jediného náznaku sklouznutí do sebezamilovanosti. Tomu autorka vtipně předchází odklonem k sebeironii.

Porota udělení ceny m.j. zdůvodnila takto: „V jejím polyfonním díle zkoumá autorka svět dobrodruhů, objevitelů a budižkničemů. Daří se jí virtuózně podkopávat hranice mezi realitou a fikcí, mezi sebepoznáním a předstíráním.“

Cena Georga Büchnera je pojmenována podle hessenského dramatika a poprvé byla udělena v roce 1923. Po mnohaleté pauze byl jejím prvním poválečným nositelem Gottfried Benn. V minulém roce ji obdržel Friedrich Christian Delius. Felicitas Hoppe: Hoppe. Nakladatelství S. Fischer, Frankfurt 2012, 336 stran