Protesty polských divadelníků kvůli financování i řízení

Problematiku financování divadel, která si na svůj provoz neumí vydělat a nestačí jim dotace, řeší i v Polsku. Nejnověji s řešením přišel vicemaršálek Dolního Slezska a jeho návrh vyvolal mezi polskými umělci zděšení.Divadla ve Wroclawi a Legnici se měla podle březnového vyjádření dolnoslezského vicemaršálka Radosława Mołoně dočkat velkých změn. Vést je už od příštího roku neměli umělečtí ředitelé, ale takzvaní kulturní manažeři. Tento nápad Mołoń odůvodnil skutečností, že v divadlech, která vojvodství provozuje, dochází k porušování finanční disciplíny. Divadla navíc nedosahují na evropské dotace a jejich příjmy nepřekračují 27 procent jejich rozpočtu.

Změnu ve vedení divadel prakticky umožnil nový zákon. Podle něj mají od letošního roku všichni ve vedení kulturních institucí dostat nové smlouvy, které by byly jen na omezený počet sezón. Přestože zákon nestanoví, zda má být oddělena funkce hlavního ředitele a uměleckého ředitele, dolnoslezské vojvodství se rozdělení pozic rozhodlo zavést. Vicemaršálek byl toho názoru, že umělečtí šéfové tuto změnu uvítají, neboť se budou moci více zabývat repertoárem. Naopak s finančními otázkami se bude potýkat někdo jiný.

Tento nápad, který se osvědčil v případě divadla ve Wałbrzychu, vicemaršálek přednesl médiím, aniž by ho s divadelníky konzultoval. Vyvolal tak vlnu odporu. „Jediný zisk, který lidi ve vládě zajímá, je zisk finanční. Vůbec neberou ohled na zisk společenský, umělecký a estetický,“ rozčiloval se na rádiu TOK FM Krzysztof Mieszkowski, šéf divadla ve Wroclawi.

Stejně jako ostatní ředitelé dolnoslezských divadel toto rozhodnutí označil za nebezpečnou snahu o komercializaci scén. Během několika dní na osm set Poláků – režiséři, herci i ostatní zaměstnanci divadel podepsali petici. A nešlo v ní jen o situaci na Dolním Slezsku. Obecně si stěžovali na špatnou politiku vůči státním divadlům s tím, že je velmi ohrožena jejich umělecká funkce. Finanční prostředky určené na divadla, podle nich města využívají k jiným účelům. A co víc, dotace se neustále snižují.

V rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza pak šéf wroclawského divadla zdůraznil, že současné dotace stačí jen na údržbu budov a platy zaměstnanců. Rozhodně však nestačí na to, aby divadlo přicházelo s novou tvorbou. „Každá premiéra je pro nás finanční riziko,“ dodal. Nicméně v rozdělení funkcí ve vedeních divadel řešení nevidí, v minulosti se to neosvědčilo. Ředitelé se nedokázali dohodnout, neboť každý z nich měl úplně jiné zájmy.

Po bouřlivém protestu ze strany umělců nakonec vicemaršálek od svého nápadu podle rádia TOK FM ustoupil. Sezval na setkání současné ředitele dolnoslezských divadel. V diskusi s nimi chce nyní hledat řešení finančních problémů. „Nyní budeme postupovat společně a myslím, že zahájíme velkou debatu o modelech financování,“ uvedl vicemaršálek.

I když se v první fázi podařilo roztržku uklidnit, ještě není vyhráno. „Když se setkám s řediteli divadel, je pro nás obtížné komunikovat,“ uvedl vicemaršálek pro list Gazeta Wyborcza. „Oni mluví o umění a já o překračování rozpočtu,“ poznamenal. Otázkou ale je, zda by se pro divadla podařilo najít dobré manažery. Vhodně to shrnul Jarosław Broda z vratislavského kulturního odboru: „Člověk, který řídí Berlínskou operu, k nám jezdí autem jako ředitel velké firmy. U nás v Polsku by dobrý manažer nešel k divadlu, ale do byznysu.“