14. srpna 2012

13. srpen 2012

Ida Kelarová & Jazz Famelija: Šunen Savore / Slyšte všichni

„Slyšte všichni“, tak zní český překlad romského sousloví Šunen Savore. Zpěvačka Ida Kelarová si toto zvolání vybrala do názvu svého nového CD, které právě vychází u brněnského vydavatelství Indies Scope. Spolu se skupinou Jazz Famelija se již delší dobu věnuje propojování romských, jazzových a latinsko-amerických prvků. Oproti jazzovějšímu albu Aven Bachtale, které bylo nominováno na žánrovou cenu Anděl za rok 2009, je však nové CD více zaměřené na romskou píseň. Téměř polovinu repertoáru tvoří písně zpěváka a kytaristy Desideria Duždy. Dalšími členy kapely jsou klavírista Ondrej Krajňák, kontrabasista Tomáš Baroš, bubeník Marián Ševčík, houslista Roman Jánoška a perkusionista Yonatan Bar Rashi. Poslechněme si nyní první ukázku, píseň Calo džives.

Calo džives (Marie Duždová)

Hudební doprovod dnešní Mozaiky tvoří skladby z alba Šunen Savore zpěvačky Idy Kelarové a její kapely Jazz Famelija. Na CD se podílela celá řada hostů: zpěváci Marie Duždová, Jan Dužda a Oto Bunda, saxofonista Ondřej Štveráček, trumpetista Július Baroš a trombonista Štěpán Janoušek. Zvláštním hostem je srbský akordeonista Lelo Nika, který ve své hře kombinuje prvky balkánské, rumunské a jazzové hudby. Uslyšíme jej v následující ukázce, písni s názvem Šargi čik.

02595845.jpeg

Šargi čik (Vojtěch Dužda, Emil Pupa Miko)

Pre tute me užarav (Robert Červeňák)

Av ča mri čhaj (Desiderius Dužda)

Poslední hudební ukázkou dnešního pořadu bude skladba Čhaje, jejímž autorem je zpěvák a kytarista Desiderius Dužda. Uslyšíme ji v podání zpěvačky Idy Kelarové s kapelou Jazz Famelija.

Čhaje (Desiderius Dužda)

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.