Prostor pro světlo a řeč přírody Olgy Karlíkové
V Topičově salonu na Národní třídě v Praze byla 27.června otevřena pod názvem - "Prostor pro světlo a řeč přírody" - výstava obrazů, kreseb a grafik malířky Olgy Karlíkové, která se narodila v roce 1923 a zemřela v roce 2004. Olga Karlíková studovala za války na grafické škole Officina Pragensis a po válce na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Spolu s kolegy ze skupiny UB12 se spolupodílela na vytváření jedinečné podoby českého umění 60. let. Své náměty čerpala z areálu přírody, z blízké i přímořské krajiny./pokračování uvnitř/
Její obrazové záznamy zvuků přírody, zpěvu a letů ptáků v podstatě předjímaly v českém prostředí možnosti konceptu. V roce 1977 podepsala Chartu 1977, což jí přineslo zákaz vystavování a odsunutí její osoby i díla do zapomenutí. Na to na jaké zdroje a inspirace Olga Karlíkona na přelomu špadesátých a šedesátých let navazovala, se Karel Oujezdský včera zeptal v Topičově salonu kurátora výstavy Jana Rouse.
Od 6. 7. do 6. 8. 2010 bude probíhat ve Školské 28 – Komunikační centrum, Praha 1, výstava kreseb a tisků Olgy Karlíkové s názvem Svišťouni, žáby a skřivani.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
