Válovky - Dvě těla a jedna duše sester Válových
VÁLOVKY - pod tímto jménem si všichni, kdo se je znají, nebo kdo se aspoň trochu orientují v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století představí. Drobné, avšak rázně prostořeké postavy dvou kladenských malířek - Jitky a Květy Válových. Sestry Válovy, představující bezpochyby jednu z nejoriginálnějších dvojic v českém poválečném umění, se narodily jako dvojčata 13. prosince 1922. Celý život se od sebe neodloučily a rozdělila je až Květina smrt v roce 1998. Do kladenského ateliéru Jitky Válové se letos 21. května vypravil náš redaktor Karel Oujezdský.
Tak vzniklo následující povídání o životě a tvorbě, prosycené vzpomínkami na přátele a hlavně na sestru Květu Válovou. Ale dříve než dáme slovo bezmála čtyřiaosmdesátileté malířce a grafičce Jitce Válové, poslechněte si, co o tvorbě obou umělkyň říká historička umění Marie Klimešová.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře