Ambiciózní Národní galerie: nové prostory, noví kurátoři, nové výstavy – koncepce rozvoje zatím neznámá

Nejdůležitější ze zimních výstavních projektů se jmenuje Oskar Kokoschka a Praha. Hlavním tématem této výstavy bude vztah mezi českou a německou výtvarnou scénou v Československu 30. let 20. století. Tento projekt vzniká ve spolupráci s Kunstforum Ostdeutsche Galerie, která sídlí v Řeznu.

Dalším plánem je zpřístupnění rekonstruovaného sochařského ateliéru Zbyňka Sekala. Narodil se v Praze a svůj tvůrčí život strávil ve Vídni. Národní galerii se podařilo rekonstruovat jeho ateliér, který už za svého života koncipoval jako umělecké dílo svého druhu.

V únoru začne také výstava děl Stanislava Kolíbala. Půjde o retrospektivu jeho kresebné tvorby. Dále se chystá otevření nového prostoru dlouhodobé prezentace videoartu, filmu a nových médií. A vzniknout má také prezentace českého zastoupení na loňském benátském bienále architektury.

Z Olomouce se do pražského Anežského kláštera přesune výstava Tajemné dálky – Symbolismus v českých zemích 1880–1914, jejímž autorem je historik umění Otto M. Urban. Pražská varianta se bude opírat o zápůjčky, například z pařížského Musée d'Orsay.

V létě se galerie zaměří na turisty

Henri Rousseau: Autoportrét |foto: Národní galerie v Praze

Letní programový blok zahájí na přelomu června a července dvě výstavy se společným tématem – hledání kořenů moderny a avantgardy. Jeden z projektů se jmenuje Tajemná cesta k modernismu. Pojednává o umělcích, kteří byli spojování s označením Bosonohých proroků. Tato dnes v podstatě neznámá skupina umělců zásadním způsobem ovlivnila avantgardu počátku 20. století. Ze známějších jmen budou vystavena díla od Schieleho, Kupky, Hundertwassera nebo Josepha Beuyse. Tato výstava vznikne ve spolupráci s frankfurtskou Schirn Kunsthalle, jejíž kurátorkou je Pamela Kort, renomovaná odbornice na 20. století působící v Los Angeles, Berlíně a Curychu.

Letní program doplní výstava věnovaná Henry Russeauovi, který se proslavil archaickým malířským výrazem. Ve spolupráci s pařížskými Musée d´Orsay a Musée de l´Orangerie chtějí kurátoři zdůraznit výjimečnost tohoto umělce tak, že jeho dílo budou konfrontovat například s díly 19. a 20. století, jehož představitelé Rousseaua uznávali jako otce moderny. Objeví se i celá řada děl ze středoevropského nebo českého kontextu, například Jana Zrzavého.

Podzim bude patřit českému publiku

Tomu budou odpovídat i tři plánované výstavy. Jedna z nich bude věnována Marii Bartušové, širší veřejnosti dosud neznámé sochařce, která se narodila kousek od Veletržního paláce, svůj život prožila v Košicích. O tuto výstavu již projevily zájem prestižní instituce ve Velké Británii.

V podzimním bloku se objeví také výstava Budování státu, mapující ikonografii a motivy státní reprezentace od založení Československé republiky v roce 1918 až do roku 1989. Tato expozice vzniká ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovou školou, kurátory budou Milena Bartlová a Jindřich Vybíral. „Půjde jistě o polemickou výstavu, ale pořádat takové akce, které budou otevírat celospolečenskou diskusi, i to je určitě poslání Národní galerie,“ věří její generální ředitel Jiří Fajt.

Poslední plánovanou výstavou roku 2015 bude Gotika v Krušnohoří, expozice, která vzniká více než 15 let. Má představit fascinující kulturu pozdní gotiky a rané renesance na česko-saském pomezí. Pracuje se i na německé verzi, která by měla být k vidění v Chemnitz.

Mezi další lákadla roku 2015 patří mimo jiné jubilejní prezentace Chalupeckého ceny, na půdě Veletržního paláce budou prezentována díla všech laureátů ceny, která bude slavit 25 let od svého založení.

Koncepce rozvoje na roky 2014 až 2020 stále neznámá

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt |foto: Národní galerie v Praze

První verzi materiálu ředitel Jiří Fajt předal ministerstvu kultury už loni. Po několika připomínkových řízeních je poslední verze dokumentu opět v rukou ministerstva. První změny ve fungování Národní galerie jsou už patrné dnes. Jako například příprava výstavního programu, který bude rytmizován do výše zmíněných sezónních bloků.

Ke změnám dojde i ve Veletržním paláci, zvláště v jeho vnitřním uspořádání. Podle ředitele Jiřího Fajta má budova velký potenciál, který doposud nikdo nevyužil: „Teď se jedná o účelové dotaci na změnu sbírkové prezentace. Rád bych druhé, třetí a čtvrté patro reinstaloval a v plné parádě zpřístupnil v únoru 2016, kdy si galerie připomene 220 let od svého založení.“

Bez vysokých cílů ničeho nedosáhneme, hlásí nový šéfkurátor

Do galerie loni v září přišel nový hlavní kurátor Adam Budak, který dříve působil ve washingtonském Hirshhorn museum: „S Národní galerií mám velké plány. Rád bych, aby se proměnila ve vůdčí instituci, která přesáhne nejen hranice této země, ale hranice kontinentu. Uvědomuju si, že je to velká ambice, ale jsem si jistý, že Národní galerie v sobě tento potenciál má. Když si nebudeme klást vysoké cíle, tak ničeho nedosáhneme. Společně s vedením galerie chci připravit cestu této instituce do povědomí přinejmenším Evropy.“ Než se na tuto dráhu Adam Budak vydá, musí pořádně zmapovat minulost a předchozí fungování Národní galerie. Tak může teprve zjistit, co instituce postrádá.

„Národní galerie má být místem, kde se rodí nové průkopnické myšlenky i skutky opřené o důkladnou znalost a mezinárodní zkušenost. Jako kurátorovi mi záleží na názoru veřejnosti, protože pro lidi tuto práci děláme. Národní galerie je především veřejnou institucí, a proto se veřejnosti budeme více otvírat a poslouchat názor lidí, pokud s námi budou chtít mluvit,“ doufá Adam Budak. Kromě něj přibydou v Národní galerii další odborníci, kteří nahradí odvolané ředitele sbírek starého umění, 19. století a moderního a současného umění. Vedení Národní galerie brzy vypíše mezinárodní výběrové řízení.