Karel Havlíček a jeho Gigantomachie
Muzeum Montanelli v Nerudově ulici na Malé Straně v Praze zahajuje dvě zajímavé výstavy z oblasti neprofesionálního umění, které potrvají až do 21. října.
Spolu s MuMo se na projektu podílí občanské sdružení ABCD, které zde vloni realizovalo úspěšnou výstavu „Anatomia metamorphosis“ prezentující díla světově uznávaných českých tvůrců art brut.
První výstava s názvem „Outsiderart: sbírka Pavla Konečného“ představí jak výtvory lidového a naivního umění, tak i díla zařazovaná do oblasti art brut – umění v původním stavu, která od roku 1971 shromáždil ve své sbírce olomoucký sběratel Pavel Konečný, bývalý ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci a dlouholetý dramaturg a ředitel tamního Divadla hudby.
Druhá výstava, nazvaná „Karel Havlíček: Gigantomachie“ seznámí návštěvníky s unikátními fantaskními kvaziautomatickými kresbami vzdělaného právníka a intelektuála Karla Havlíčka, který se narodil v roce 1907 v Berlíně a zemřel v roce 1988 v Kadani.
Mezi lety 1945 až 1988 vytvořil Karel Havlíček několik tisíc kreseb, aniž nějak zásadně změnil svůj rukopis. Kurátorky obou výstav – Terezii Zemánkovou a Ivanu Brádkovou z občanského sdružení ABCD, které mají na svém kontě řadu výstav z oblasti art brut, si v Muzeu Montanelli pozval k mikrofonu Karel Oujezdský.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře





















