Výstava obrazů Pavla Šmída z cyklu Velká iluze
Osmačtyřicetiletý malíř Pavel Šmíd patří k nemnoha autorům své generace, kteří se svým figurálním dílem přímo i nepřímo dotýkají citlivých společenských otázek minulosti i současného světa.
Jak píše v jednom textu historik umění Petr Vaňous, „...jeho obrazy jsou především demonstrací určitých principů a stereotypů navázaných na lidské tužby a sny“. Tak je tomu i u cyklu Šmídových obrazů z letošního roku ze série „Velká iluze“, které využívají dobový dokumentární obrazový materiál a jakoby mimochodem poukazují na dosud netušené zlomové okamžiky evropských i našich dějin, jež se vepsaly do osudů stamilionů lidí. Výstava byla v pondělí 25. června zahájena ve Vinotéce a galerii Zlatá štika na pražském Klárově.
Dodejme, že Pavel Šmíd studoval v letech1990 až 1997 malbu v ateliéru profesora Jiřího Sopka na pražské Akademii výtvarných umění a v roce 1990 absolvoval studijní pobyt na Polytechnic School v Nottinghamu ve Velké Británii.
Na to, o čem je jeho nový cyklus „Velká iluze“ a jaké obrazové materiály využil pro své obrazy, se malíře Pavla Šmída zeptal na vernisáži Karel Oujezdský.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře