„Možné variace“ – neznámé práce Jana Kotíka ze 70. let
Výběr u nás dosud nevystavovaných prací malíře Jana Kotíka ze sedmdesátých let vystavuje ode 20. dubna pod názvem „Možné variace“ pražská Galerie Jiří Švestka, která je správcem umělcovy pozůstalosti.
Jan Kotík, který se narodil v roce 1916 v Turnově, patří k těm nemnoha českým výtvarným umělcům, jejichž dílo si vydobylo významné místo i v mezinárodním kontextu. Spolu s Jiřím Kolářem, Jindřichem Chalupeckým, Kamilem Lhotákem, Františkem Grossem a dalšími byl významným členem válečné Skupiny 42 a už koncem 50. let patřil k protagonistům abstraktní malby.
Vždy se výtvarně vyjadřoval velmi individuálně a díky své intelektuální flexibilitě a otevřenosti novým podnětům se doma stal do jisté míry těžko zařaditelným. V roce 1970 byl během pracovního pobytu na pozvání německé státní nadace DAAD spolu se svou ženou zbaven československého občanství, zůstal v Berlíně, kde v roce 2002 zemřel.
Výběrem prací z Kotíkovy pozůstalosti a instalací výstavy „Jan Kotík – Možné variace“ pověřil galerista Jiří Švestka dva mladé umělce – Jaromíra Novotného a Pavla Švece. Karel Oujezdský se jich včera v Galerii Jiří Švestka zeptal, co pro ně setkání s dílem Jana Kotíka a zejména s jeho pracemi ze sedmdesátých let znamenalo. Jako první hovoří Jaromír Novotný.
Výstavu, jež je výběrem z Kotíkovy pozůstalosti, můžete do 4. června navštívit v Galerii Jiří Švestka v ulici Biskupský dvůr v Praze 1.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech