Dürerova "Růžencová slavnost" prozkoumána mobilní laboratoří
Jedním z nejvzácnějších obrazů, visících ve stálé expozici "Evropské umění od antiky do závěru baroka" Národní galerie ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze, je deskový obraz "Růžencová slavnost", vrcholné dílo norimberského malíře Albrechta Dürera z roku 1506.
Dürer jej namaloval za svého pobytu v Benátkách pro německou komunitu usazenou kolem farního kostela sv. Bartoloměje poblíž mostu Rialto a v roce 1606 jej získal do své pražské sbírky císař Rudolf II. Deska z topolového dřeva prošla v letošním roce důkladným technologickým průzkumem, který na základě grantu Evropské unie provedli pomocí mobilní laboratoře vybavené spektroskopickými přístroji italští odborníci. Jaké místo zaujímá "Růžencová slavnost" v Dürerově díle, se před slavným deskovým obrazem zeptal Karel Oujezdský historičky umění Olgy Kotkové.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře