Výstava Alfons Mucha a secese v pražské galerii U Betlémské kaple
Milovníci secese a díla Alfonse Muchy, si jistě přijdou na své na výstavě "Alfons Mucha a česká secese", kterou otevřela Galerie U Betlémské kaple na Starém Městě v Praze. Kromě Muchových slavných plakátů, dekorativních panó, kreseb a drobných prací se zde návštěvníci stekají i s grafickými listy Vojtěcha Preissiga, Tavíka Františka Šimona, Maxe Švabinského, Jaromíta Strettiho-Zamponiho, Josefa Váchala a dalších autorů. O několik slov k výstavě požádal Karel Oujezdský historičku umění Janu Orlíkovou, která výstavu zahajovala.
Říká se, že secese patří mezi poslední pozoruhodné umělecké styly, které se kdy v historii objevily. Ve skutečnosti, secese tvoří konec dlouhé řady uměleckých slohů jako Románský sloh, Renesance, Baroko a další. Tento styl začal prudce vzkvétat na konci 19. století a tento vzestup trval přibližně jen jedno desetiletí. Poté se secese proměnila ve více propracovaný a neotřelý umělecký sloh. V 90. letech 19. století mnoho mladých umělců nebylo spokojeno se skutečností, že celá západní Evropa byla rychle industrializována.
„Secese byla charakterizována obnoveným zájmem od přírodní, plynulé tvary a subjektivní cit pro duchovní obsah. Křivky, spirály a bohaté ornamenty se staly oblíbenými znaky tohoto stylu a byly používány na skle, keramice, v architektuře i grafice“ (Duane, 1996, p. 6)
Nejznámějším českým secesním umělcem je bezpochyby Alfons Mucha, který se stal známým hlavně díky svým plakátům pro Divadlo Sarah Bernhardtové v Paříži. Je však důležité zmínit, že Mucha nemaloval pouze plakáty. Kromě plakátů, vytvořil mnoho knižních ilustrací, dekorativních zástěn, reklam, šperků, dekorativních sošek, architektonických návrhů a hlavně také způsob, jak průmyslově vyráběné zboží udělat atraktivnější. Tak například reprodukce jeho obrazů se objevily na krabicích na sušenky, na známkách i na bankovkách (Moucha & Řapek, 2000). Zde se dozvíte více o životě umělce, o jeho díle, o období jeho největší slávy, jeho návratu do Československa a vůbec o jeho přínosu pro umění.
Muchovo dílo je i po jednom století stále populární po celém světě. Jeho sláva byla oživena několik desetiletí po jeho pařížském triumfu a dnes mohou krásu jeho díla obdivovat návštěvníci v mnoho galeriích a muzeích po celém světě. Mucha se dokonce stal jedním z nejoblíbenějších zahraničních umělců pro japonské milovníky umění a u té příležitosti mu bylo v Japonsku otevřeno muzeum (Kusák & Kadlečíková, 2000). Krásné muzeum věnované Muchovo tvorbě je i v Praze. Je zajímavé, že dílo Alfonse Muchy bylo obdivované již za jeho života a svou popularitu si udrželo dodnes. Tento fakt je dokladem toho, že Muchovo umělecké úsilí má trvalou hodnotu a jeho dílo nadále žije díky svým obdivovatelům./zdroj:pinknet.cz/
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu